Každý z nás někdy zažil den, kdy myšlenky ne a ne držet pohromadě. Zapomínáme slova, hůř se soustředíme, čtený text nám „utíká“ a běžné úkoly vyžadují nečekaně velké úsilí. Pokud se ale tento stav opakuje nebo přetrvává delší dobu, lidé ho často popisují jako mozkovou mlhu.
Ačkoliv tento pojem nenajdeme v oficiálních lékařských klasifikacích, rozhodně nejde o pouhou lenost, slabou vůli nebo psychickou nepohodu. Mozková mlha je soubor kognitivních příznaků, které mají velmi konkrétní biologické a metabolické souvislosti, jak uvádí například Natinal Library of Medicine.
O mozkové mlze se stále častěji mluví i v odborných zdrojích, zejména v souvislosti s chronickým stresem, zánětem, hormonálními změnami nebo poruchami metabolismu, jak uvádí i dostupné lékařské přehledy. Rozsáhlé studie v minulosti zapojily více než 25 tisíc účastníků.
Problém není v mozku samotném
Přestože se potíže projevují „v hlavě“, samotný mozek bývá jen zřídka jejich původcem. Mozková mlha je spíše důsledkem toho, že mozek nedostává optimální podmínky pro svou činnost.
Mezi tyto podmínky patří především:
- dostatek energie
- vyvážená hladina hormonů
- stabilní krevní cukr
- nízká úroveň systémového zánětu
- kvalitní spánek
Jakmile se některý z těchto faktorů vychýlí, mozek reaguje velmi citlivě – zpomalením, únavou a zhoršenou koncentrací.
Energetický deficit a kolísání cukru
Mozek je extrémně náročný orgán. Přestože tvoří jen zlomek tělesné hmotnosti, spotřebuje přibližně 20 % veškeré energie. Jakýkoliv výkyv v dostupnosti energie se proto projeví téměř okamžitě.
Typickým spouštěčem mozkové mlhy je:
- nepravidelné stravování
- dlouhé hladovění
- prudké výkyvy krevního cukru
- nedostatečný příjem kalorií
V těchto situacích mozek jednoduše „šetří“, což se projeví zpomaleným myšlením, horší pamětí i nižší schopností rozhodování.
Zánět jako tichý sabotér
Dalším důležitým faktorem je chronický nízkostupňový zánět. Ten nemusí způsobovat bolest ani horečku, přesto však ovlivňuje fungování nervového systému.
Zánětlivé látky mohou narušovat komunikaci mezi nervovými buňkami a ovlivňovat tvorbu neurotransmiterů. Výsledkem je pocit „zamlžené hlavy“, snížená bdělost a mentální únava.
Právě proto se mozková mlha často objevuje u lidí s:
- chronickými střevními potížemi
- autoimunitními onemocněními
- dlouhodobým stresem
- infekcemi nebo po nich
Roli hrají i hormony a stres
Hormonální rovnováha má na činnost mozku zásadní vliv. Zvýšená hladina stresových hormonů, zejména kortizolu, může dlouhodobě narušovat paměť, soustředění i schopnost učení.
Mozková mlha se proto často objevuje:
- při chronickém stresu
- při vyčerpání a syndromu vyhoření
- při hormonálních změnách
- při dlouhodobém nedostatku spánku
V těchto případech nejde o selhání mozku, ale o ochrannou reakci organismu, který je dlouhodobě přetížen.
Jak se mozková mlha projevuje
Příznaky mozkové mlhy jsou velmi individuální, nejčastěji ale zahrnují:
- potíže se soustředěním
- zhoršenou paměť
- pocit zpomaleného myšlení
- problémy s hledáním slov
- mentální únavu
Důležité je, že tyto obtíže nejsou známkou nižší inteligence ani nedostatku snahy.
Signál, ne diagnóza
Mozková mlha sama o sobě není nemocí. Je to signál těla, že některý z regulačních systémů nefunguje optimálně. Ignorovat ji nebo ji přisuzovat lenosti znamená přehlížet varování, které může dlouhodobě zhoršovat kvalitu života.
Pokud se objevuje opakovaně, je vždy namístě zaměřit se na spánek, stravu, stres a celkový zdravotní stav. V mnoha případech totiž odezní ve chvíli, kdy tělo dostane to, co mu chybělo.
Když hlava mlží, tělo mluví
Mozková mlha je dalším příkladem toho, že psychika a tělo nejsou oddělené světy. To, co se odehrává v metabolismu, hormonech nebo imunitním systému, se velmi rychle promítá i do našich myšlenek.
