Byla to běžná praxe, která v dnešní době plné nadbytku zní až neuvěřitelně. Pokud před listopadem 1989 existovala jenom možnost, že nějaký obchod bude zásoben nedostatkovým zbožím, například tropickým ovocem, začala se před ním tvořit fronta zájemců, aniž by bylo jasné, jestli se na ně dostane nebo jestli dané zboží vůbec dorazí. Je trochu úsměvné, že k podobné situaci teď dochází v USA, jen místo spotřebního zboží podobný zájem tvoří nejpoužívanější internetový prohlížeč Chrome.
Ministerstvo spravedlnosti USA totiž požaduje, aby byl Google donucen prodat Chrome a Android. I když to ještě zdaleka není jisté, protože se v případě očekává právní a legislativní bitva, podle čím dál tím hlasitější skupiny zákonodárců se monopol Googlu na internetu vymkl kontrole a toto dělení bude jedním ze způsobů, jak omezit jeho moc.
Jako první o sobě dalo vědět OpenAI, které provozuje ChatGPT. Tento nástroj sice podává působivé výsledky, ale firmě chybí nástroj, jak ho dostat k co nejširším masám, v čemž by integrace do internetového prohlížeče nebo operačního systému velice pomohla.
Jako další svůj zájem oznámila společnost Yahoo! Ta byla ještě na začátku století stejně slavná jako dnešní Google, když provozovala stejnojmenný portál, tedy úvodní stránku do internetu, kde jste mohli vyhledávat v ručně spravovaném katalogu stránek nebo používat další služby, jako je e-mail. Společnost však utrpěla při tzv. „splasknutí dotcomové bubliny“ a následném nástupu Googlu. Nyní spadá do skupiny Apollo Media Group, která vlastní řadu firem od Norwegian Cruise Lines po poskytovatele webového a cloudového zabezpečení a hostingovou společnost Rackspace. Má ale dostatečné zázemí na to, aby Chrome dále rozvíjela. Pikantní by bylo, že by to byl už druhý prohlížeč ve vlastnictví skupiny, protože jí stále patří Netscape Navigator, který byl v průběhu 90. let známý jako alternativa k výchozímu Exploreru.
Další zájemce je skupina kolem umělé inteligence Perplexity. Generální ředitel Aravind Srinivas vysvětlil proč jeho společnost vytváří vlastní prohlížeč, nebo se případně chystá koupit Chrome. Bez okolků přiznává, že takový prohlížeč bude sledovat vše, co uživatelé dělají online, aby mohl prodávat „hyperpersonalizované“ reklamy. „To je jeden z dalších důvodů, proč jsme chtěli vytvořit prohlížeč, protože chceme získat data i mimo aplikaci, abychom vás lépe pochopili,“ řekl Srinivas.
Tyto a další odvážné vize tedy mohou zásadním způsobem proměnit internet a naši práci s ním, takže bude více než zajímavé sledovat, jak se celá situace vyvine.
