Parodontóza (parodontitida) je chronické zánětlivé onemocnění dásní a dalších tkání, které podpírají zuby. Vzniká v důsledku hromadění bakterií v zubním plaku, což vede k zánětu dásní (gingivitidě). Pokud se zánět neléčí, může se rozšířit na parodontální vazy a kost, což vede k úbytku kostní tkáně, ztrátě opory zubů a nakonec i k jejich vypadávání. Parodontóza je postupující onemocnění, které se může vyvinout v různé fáze závažnosti.
Že jste celou dobu považovali parodontózu za získané onemocnění, které se vás nijak netýká i přesto, že jim trpí například váš partner? Tak jednoduché to není. Pokud máte partnera či partnerku, která má neléčenou parodontózu, v průběhu intimního kontaktu (například slinami při líbání) si můžete předat specifické bakterie, které mohou rozvoj tohoto onemocnění nastartovat. Případný rozvoj pochopitelně ovlivní celkový stav ústní dutiny, vaše dosavadní návyky při čištění, imunitní systém a další faktory, jako třeba kouření, jak uvádí studie Journal of Clinical Medicine. Při nedostatečné ústní hygieně tak vaši ústní dutinu mohou ovládnout nebezpečné bakterie, které podpoří vznik či rozvoj parodontózy – obrana je přitom snadná, problémy partnera řešit a sami precizně čistit.
Parodontóza je spojena s různými typy bakterií, které se vyskytují v ústní dutině a tvoří zubní plak. Mezi nejvýznamnější patří:
- Porphyromonas gingivalis – často považována za hlavní patogen při parodontóze. Tato bakterie produkuje enzymy a toxiny, které poškozují dásně a kosti podporující zuby.
- Tannerella forsythia – je spojována se závažnými formami parodontitidy a hraje roli při destrukci tkání.
- Treponema denticola – patří mezi spirochéty, což jsou bakterie s charakteristickým šroubovicovým tvarem, které se podílejí na zánětu a destrukci podpůrných struktur zubů.
- Aggregatibacter actinomycetemcomitans – často se nachází u mladších pacientů s agresivní formou parodontózy. Může produkovat toxiny, které poškozují bílé krvinky a přispívají k zánětu.
Zdravé dásně nekrvácí
Nadpis mluví sám za vše – zdravé dásně totiž opravdu nekrvácí. Krvácivost dásní může být prvním ukazatelem toho, že je něco v nepořádku. Mezi varovné signály ale patří více než jen krvácení. Často se objevuje i otok dásní, zarudnutí nebo citlivost na dotek, což značí probíhající zánět. Viditelnou známkou pokročilé parodontózy je ústup dásní, kdy se dásně začínají stahovat směrem od zubů, čímž dochází k odhalování zubních krčků, což vede i ke zvýšené citlivosti. Varovným signálem je i přetrvávající zápach z úst (halitóza), který nezmizí ani po důkladném vyčištění zubů.
V pokročilých fázích neléčené parodontózy může dojít k viklavosti zubů, změně jejich polohy a dokonce i ke změně při skusu, což nadále negativně ovlivňuje běžný život. Alarmujícím příznakem je hnisavý výtok mezi zuby a dásněmi, což naznačuje závažný zánět nebo infekci. Pokud si těchto příznaků všimnete, je na čase navštívit odborníka.
Jen kartáček opravdu nestačí
Možná máte některý z příznaků, ale jste přesvědčeni, že vaše ústní hygiena je perfektní. Kromě běžného kartáčku (elektrického či manuálního) je však nezbytné používat i další dentální pomůcky. Nejdůležitější je mezizubní kartáček, protože parodontóza nejčastěji vzniká v místech, kde se hromadí zubní plak a kde je obtížnější udržet důkladnou ústní hygienu. Mezi nejčastější místa patří právě mezizubní prostory – tato místa jsou méně přístupná při běžném čištění zubním kartáčkem, což umožňuje dlouhodobé hromadění plaku a bakterií, pokud místa nejsou správně vyčištěna.
Správná velikost mezizubního kartáčku by měla být stanovena odborníkem – tedy zubním lékařem nebo hygienistou. Nesprávná velikost může způsobit další problémy – malý kartáček je prakticky zbytečný, zatímco příliš velký může poškodit zubní sklovinu nebo dásně.
Pokud používáte namísto mezizubního kartáčku pouze ústní vodu v domnění, že zahubí všechny bakterie i v těžko dostupných mezizubních prostorech, pletete se. Běžné ústní vody obsahují hlavně aromatické látky, které jen dočasně maskují zápach z úst, ale nemají významný účinek na redukci škodlivých bakterií nebo prevenci zánětu dásní. Výjimku tvoří speciální ústní vody s obsahem například chlorhexidinu, které se však používají jen na omezenou dobu, jak určí lékař, nejčastěji během léčby zánětu. Dlouhodobé užívání takových ústních vod může vést i k narušení mikrobiomu, uvádí studie University of Plymouth.
Co dělat, když mám podezření?
Pokud máte podezření na parodontózu, neodkládejte návštěvu zubního lékaře nebo parodontologa. Odborník provede důkladné vyšetření dásní a zubů, aby zjistil rozsah zánětu a navrhl vhodnou léčbu. Lékař může doporučit i rentgenové snímky pro zjištění úbytku kostní tkáně. Než se dostanete k lékaři, je užitečné navštívit dentální hygienu. Hygienista vám odstraní zubní kámen a poradí s výběrem vhodných dentálních pomůcek.
Kromě toho je nezbytné zlepšit ústní hygienu: čistěte si zuby dvakrát denně měkkým kartáčkem s hustými a rovnými štětinami a používejte fluoridovou zubní pastu, zaměřte se na čištění podél linie dásní. Než zjistíte správnou velikost mezizubních kartáčků vhodných právě pro vás, je dobré doplnit běžnou hygienu o dentální nitě, případně ústní sprchu.
