Oxid titaničitý možná neznáte, přesto jste se s ním dost možná pravidelně setkávali (a možná stále setkáváte), jen možná nevědomě – do roku 2022 se v EU nacházel například v bonbónech (a cukrovinkách obecně), žvýkačkách, sušenkách nebo třeba v mléčných výrobcích a omáčkách.
Kromě potravin jej stále (i v EU) běžně nalezneme i v kosmetických produktech, které jsou primárně zaměřené na zdraví, konkrétně v zubních pastách, ale dokonce i v lécích a opalovacích krémech. Ať už oxid titaničitý „konzumujete“ vědomě či nevědomě a prakticky v libovolné formě, může způsobit zdravotní problémy. Jaké a proč?
Co je oxid titaničitý?
Oxid titaničitý (skrytý za označením E171, „Titanium Dioxide“ a vzorcem TiO₂) je bílá anorganická sloučenina používaná především jako pigment pro bělení a zvýraznění barvy. Díky své schopnosti odrážet světlo je oblíbený v potravinářství, kosmetice, farmacii i průmyslu. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2021 označil oxid titaničitý za "nebezpečný", protože není možné vyloučit jeho schopnost způsobit genetická poškození.
Kde jej nalezneme a kde už ne?
Oxid titaničitý lze nalézt v různých koutech planety, například v oblíbených cukrovinkách a bonbónech, jako jsou Skittles, Mentos, Tic Tac nebo třeba sušenky Oreo. Nanočástice oxidu titaničitého se mohou hromadit v těle, zejména v játrech, slezině a mozku. Například Francie zakázala jeho používání v potravinách už v roce 2020 jako preventivní opatření, Evropská unie ho od roku 2022 zakázala v potravinách – ale v kosmetice a léčivech se stále používá.
Studie zaměřená na nanočástice
Přestože neexistuje přímý důkaz, že způsobuje rakovinu u lidí, nanočástice se mohou hromadit v těle a ovlivňovat buňky, což v konečném důsledku může mít dopad na zdraví. Podrobněji o tom informuje studie National Library of Medicine, která rovněž upozorňuje na to, že díky nízké ceně se výrobci nechtějí používání této sloučeniny vzdát. Studie zároveň zdůrazňuje význam pokračujícího výzkumu, aby bylo možné lépe porozumět jeho dopadům na zdraví a životní prostředí.
