Představa života na Marsu zahrnuje nejen náročné podmínky, ale také dlouhodobou izolaci a komplikovanou komunikaci se Zemí. Jak se s takovou situací dokáže lidská posádka vypořádat, pomáhal NASA zjistit experiment CHAPEA, v jehož rámci čtyři dobrovolníci strávili celkem 378 dní v uzavřeném prostředí, které napodobovalo podmínky na rudé planetě. Nyní mají náročnou misi za sebou a po více než roce se konečně setkali se svými rodinami.
Experimentální mise skončila v sobotu 31. října 2026 (viz nasa.gov) a posádku tvořil velitel Ross Elder, zdravotnická specialistka Ellen Ellis, vědecký pracovník Matthew Montgomery a letový inženýr James Spicer. Všichni se do simulované základny v areálu Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu nastěhovali 19. října 2025. Jejich domovem se na více než rok stal přibližně 158 metrů čtverečních velký prostor umístěný v hangáru NASA, který vznikl pomocí 3D tisku a měl napodobovat budoucí marsovskou základnu. Čtveřice v něm musela nejen žít, ale také pracovat a řešit každodenní provozní problémy.
Náplň mise zdaleka nespočívala pouze v pobytu za zavřenými dveřmi. Dobrovolníci testovali robotické systémy, starali se o údržbu základny, pravidelně cvičili a zkoušeli pěstování plodin. Všechny tyto činnosti totiž představují důležitou součást přípravy na skutečnou pilotovanou výpravu, při které nebude možné spoléhat na okamžitou pomoc ze Země. Významnou součástí experimentu byla také komunikace – Mars se od Země nachází v průměrné vzdálenosti přibližně 225 milionů kilometrů, přičemž konkrétní vzdálenost se v průběhu oběhu obou planet mění. Zpoždění signálu tak může dosahovat několika minut až více než dvaceti minut v jednom směru, a NASA proto v rámci simulace nastavila komunikační prodlevu mezi 26 a 44 minutami.
Posádka tak nemohla počítat s okamžitými odpověďmi na své zprávy. Omezení se týkalo i komunikace s rodinami a přáteli, která probíhala prostřednictvím e-mailů. Například James Spicer během mise obdržel více než 4 000 zpráv. V jednu chvíli navíc dobrovolníci strávili celé dva týdny bez jakéhokoli kontaktu s vnějším světem, čímž NASA simulovala situaci, kdy by komunikaci mezi Marsem a Zemí mohla přerušit například poloha Slunce mezi oběma planetami. A právě psychologická stránka dlouhodobé izolace patřila mezi důležité oblasti výzkumu. Suzanne Bell, jedna ze spoluřešitelek projektu CHAPEA, upozornila také na omezení smyslových podnětů. Posádka po celých 378 dní nemohla vyjít ven a během této doby se setkávala pouze se třemi dalšími členy týmu.
Po návratu na svobodu se velitel Ross Elder vyjádřil také k budoucnosti pilotovaných cest na Mars. Podle něj představují podobné experimenty důležitý krok k tomu, aby se taková mise jednou stala skutečností. „Rizika spojená s Marsem jsou velká, ale díky hledání odpovědí, silné vizi a vedení, kreativitě, vytrvalosti a tvrdé práci není cíl dostat lidi na Mars pouze dosažitelný, ale prakticky nevyhnutelný,“ uvedl Elder.
NASA připravuje další simulaci, tentokrát s důrazem na Měsíc
Samotným opuštěním základny ovšem experiment nekončí, neboť všechny čtyři dobrovolníky nyní čekají přibližně dva týdny následných vyšetření a hodnocení. Vědci potřebují vyhodnotit jejich zdravotní stav, získat podrobnější informace o průběhu mise a porovnat je s údaji, které průběžně zaznamenávali během izolace. Podle Suzanne Bell bude právě toto období zásadní pro získání dalších poznatků. NASA dosud shromažďovala data i během mise, ale kvůli simulovanému komunikačnímu zpoždění nebylo možné s posádkou okamžitě konzultovat všechny podrobnosti.
Program CHAPEA má navíc pokračovat v pozměněné podobě, protože NASA už plánuje jeho rozšíření na projekt Moon and Mars Exploration Analog (MMEA), který se má více zaměřit také na přípravu dlouhodobého pobytu lidí na Měsíci. Podle současných odhadů (viz tpr.org) by další simulovaná mise mohla začít už v srpnu 2027. Nová posádka by měla opět strávit přibližně rok v izolovaném prostředí, tentokrát se však výzkum zaměří na širší spektrum podmínek spojených s budoucím průzkumem Měsíce i Marsu.
