Mise OSIRIS-REx odstartovala z Cape Canaveral na Floridě na raketě Atlas V v září 2016 a vydala se k asteroidu Bennu, který byl objeven v roce 1999. Po dvou letech, přesněji 3. prosince 2018, dorazila sonda k asteroidu a začala pětiletá vědecká mise, která bude zakončena dovezením vzorku na Zem. Bennu patří mezi nejnebezpečnější známé asteroidy ve Sluneční soustavě – mohl by ohrozit Zem svým dopadem.
20. října 2020 se sonda vydala na povrch Bennu pro odebrání vzorků. Povrchu se dotkla na pouhých 6 sekund a poté se kosmická loď opět vznesla. Po analýze vědci zjistili, že pokud by kosmická loď strávila na povrchu asteroidu delší dobu, začala by se do Bennu propadat. Ukázalo se, že vnější část asteroidu tvoří částice, které jsou u povrchu jen volně umístěny a pokud by na Bennu chtěl vstoupit člověk, pocítil by tak malý odpor, že by se začal propadat.
„Kdyby byl Bennu úplně nabitý, znamenalo by to téměř pevnou skálu, ale na povrchu jsme našli spoustu prázdného prostoru,“ řekl Kevin Walsh člen vědeckého týmu OSIRIS-REx. Vědci si původně podle pozorování ze Země mysleli, že povrch asteroidu je tvořen pískem, místo toho ale viděli povrch posetý balvany. „Naše očekávání ohledně povrchu asteroidu byla naprosto mylná,“ řekl Dante Lauretta, hlavní řešitel OSIRIS-REx.
A ball pit for spacecraft??
— NASA (@NASA) July 7, 2022
Upon studying data from OSIRIS-REx, scientists discovered the surface of asteroid Bennu is loosely bound and offers very little resistance. In fact, the spacecraft had to use its thrusters to avoid sinking in: https://t.co/FzaEtZDz3t pic.twitter.com/tpYpfzUGPp
Vědci analyzovali objem trosek, které byly viditelné po přistání na povrchu Bennu, a zjistili, že při přistání sonda zaznamenala jen velmi malý odpor a ještě při spuštění trysek pro opuštění povrchu se stále nořila hlouběji do asteroidu. Bennu tak sotva drží pohromadě gravitace, nebo elektrostatická síla. NASA uvedla, že tyto informace mohou pomoci vědcům do budoucna s dalšími misemi, jelikož Bennu nemusí být jediný takto složený asteroid.
