Aby mohl vesmírný dalekohled Jamese Webba pozorovat ty nejvzdálenější galaxie, musí jeho přístroje mít teploty hluboko bod nulou. Důležitý je v tomto případě přístroj Mid–Infrared Instrument (MIRI), který dosáhl své konečné provozní teploty 6,4 Kelvinů neboli -267 stupňů Celsia. Zpočátku se MIRI a další tři zbývající Webbovi přístroje ochladily díky roztažení sluneční clony o velikosti tenisového kurtu a teplota klesla na -183 stupňů Celsia. Další snížení teploty však vyžadovalo kryochladič. „Tým chladiče MIRI byl vzrušený a nervózní, když se pustil do kritické aktivity. Nakonec to bylo učebnicové provedení postupu a výkon chladiče je ještě lepší, než se očekávalo,“ řekla Analyn Schneider, projektová manažerka MIRI v laboratoři Jet Propulsion Laboratory NASA.
Teplota těsně nad absolutní nulou je potřebná, protože všechny čtyři přístroje teleskopu detekují infračervené světlo. To vyzařují vzdálené galaxie a hvězdy, které jsou mimo naši sluneční soustavu, ale stejně tak právě i přístroje dalekohledu. Zchlazení přístrojů tak potlačí tyto infračervené emise. MIRI detekuje oproti ostatním přístrojům delší infračervené vlnové délky a musí být tak i nejchladnější. Dalším důvodem, proč musí být MIRI zchlazená na tuto teplotu, je takzvaný „temný proud“. Jedná se o elektrický proud vytvářený vibrací atomů v samotných detektorech. Temný proud může v detektorech vyvolat falešný dojem, že objevily světlo ve vesmíru. Snížení teploty znamená i snížení vibrací a eliminaci temného proudu.
As @NASAWebb gets ready for action, its Mid-Infrared Instrument (MIRI) has reached a temperature of less than 7 kelvins (−447°F or −266°C). This helps MIRI detect the faintest of infrared signals.
— NASA (@NASA) April 13, 2022
More of super cool Webb: https://t.co/BL42IeOWL1 pic.twitter.com/Pa1A1DohWr
Jakmile MIRI dosáhla konečných -267 stupňů Celsia, tým zahájil sérii kontrol, aby se ujistil, že funguje dle očekávání. „Strávili jsme roky trénováním na tuto chvíli, procházeli jsme příkazy a kontroly, které jsme provedli na MIRI. Když se objevila testovací data, byl jsem nadšený, když jsem viděl, že vše vypadá přesně podle očekávání a že máme funkční nástroj,“ řekl Mike Ressler, projektový vědec pro MIRI v JPL.
Podle NASA tým nyní pořídí testovací snímky hvězd a dalších objektů, které jsou již známé, a tím i vhodné pro kalibraci a kontrolu funkčnosti přístroje. Tyto testy by měly být jedny z posledních, než bude teleskop v hodnotě 224,1 miliard korun schopný plně fungovat.
