Průlet vesmírné sondy Juno kolem Jupiterova měsíce odhalil obrovské krátery

Průlet vesmírné sondy Juno kolem Jupiterova měsíce odhalil obrovské krátery
Fotografie: NASA
  • Juno udělala snímky Ganymedu již minulý rok v červnu
  • Na snímcích jsou vidět obrovské krátery, vulkanická činnost i polární záře
  • Jupiterův měsíc je největším v naší Sluneční soustavě a pravděpodobně má podzemní oceán, který by mohl obsahovat život

Vesmírná sonda Juno byla vypuštěna v srpnu 2011 a k Jupiteru dorazila v červenci 2016. Za úkol má hledat pevné jádro planety, sledovat magnetické pole a pozorovat polární záře. V červnu minulého roku Juno proletěla kolem Jupiterova měsíce Ganymede ve vzdálenosti 1 000 kilometrů.

Už dřívější mise (Voyager 1 a kosmická loď Galileo) zachytily měsíc Jupitera. Většina snímků však byla podle space.com pořízena pod špatným úhlem, vědci jej tak nemohli pořádně prozkoumat. Navíc tyto snímky byly pořízeny v 70. a 80. letech minulého století a od té doby se technologie výrazně vylepšila. Když tedy kosmická loď od NASA odhalila do největších detailů povrch měsíce, který je pokrytý krátery, vědci byli nadšeni. Juno navíc zachytila mezi póly a rovníkem polární záři.

Snímky odhalily krátery po dopadu vesmírných těles, a to až o šířce 100 kilometrů. „Chyběl nám tento velký 100kilometrový kráter, který je z JunoCam opravdu zřejmý. A další, o něco méně zřejmý kráter, který je asi 110 kilometrů široký,“ uvedl Goeffrey Collins, geolog z Wheaton College. Fotografie odhalily i několik menších kráterů o šířce 40 až 50 kilometrů a další útvary, u kterých se vědci domnívají, že jde o vulkanickou činnost.


Našli jsme rysy podobné kalderám, které jsme dříve viděli v jiných částech Ganymedu,“ řekl Collins. Kaldery jsou sopečné krátery, které na Ganymedu vytvořily nejspíše kryovulkány a chrlí zmrzlou vodu a plyn z vnitřku měsíce. Počet těchto útvarů naznačuje mnohem intenzivnější sopečnou aktivitu, než vědci předpokládali. Ganymedes obíhá kolem Jupiteru ve vzdálenosti 1,07 milionu kilometrů – jedná se o největší měsíc v naší Sluneční soustavě. Je o 26 % větší než Merkur a jako jediný má své vlastní magnetické pole. Vědci podle změn v magnetickém poli odhadují, že se uvnitř Ganymedu nachází podzemní oceán, je tak hlavním kandidátem na nalezení primitivních forem života.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze