Marsovský rover Perseverance studuje povrch Marsu už od února roku 2021, kdy přistál v kráteru Jezero. Tam studuje nejrůznější horniny a hledá v nich známky mikrobiálního života, který by mohl potvrdit, že na Marsu byl kdysi život. Během své cesty po marsovské planině rover sbírá vzorky půdy a ukládá je do svého těla, aby se vzorky následně odebraly a dopravily na Zemi. To se ale nestane dříve jak v roce 2033.
Nyní NASA oznámila, že rover po 3,5 měsíci dosáhl vrcholu okraje kráteru Jezero. Během této doby ujel přibližně 500 metrů, během kterých postupně odebíral vzorky půdy a prováděl vědecká pozorování. Při stoupání po nerovném povrchu tak rover ukázal, že si dokáže poradit i s těžšími terény. Rover si také vyzkoušel poprvé couvání. Perseverance nyní vstoupil do páté vědecké kampaně nazvané „Northern Rim“ a během roku by měl ujet přibližně 6,4 km a odebrat další vzorky.
„Kampaň Northern Rim nám přináší zcela nové vědecké bohatství, protože Perseverance putuje do zásadně nové geologie. Znamená to náš přechod od kamenů, které částečně vyplnily kráter Jezero, když vznikl masivním dopadem asi před 3,9 miliardami let, ke skalám z hloubi nitra Marsu, které byly po dopadu vymrštěny nahoru a vytvořily okraj kráteru,“ uvedl projektový vědec Perseverance Ken Farley. Horniny, které byly vymrštěny, patří mezi nejstarší, které se dají na Marsu najít a mohly by tak přinést odpovědi na to, jak se Mars, a potažmo i naše planeta, vyvíjely.
Status update: I've reached the rim of Jezero Crater!
— NASA's Perseverance Mars Rover (@NASAPersevere) December 12, 2024
The ascent took 3.5 months and included 1,640 feet (500 m) of vertical climb. It was steep and slippery — but I'm built to do hard things.
Next up? My 5th science campaign, the Northern Rim. https://t.co/zqKkxMpCDT pic.twitter.com/FpkEHmwpgc
Kráter Jezero, kde Perseverance přistál, je podle space.com asi 45 kilometrů široký a předpokládá se, že se zde dříve nacházela voda. Rover patří do programu NASA Mars Sample Return Program ve spolupráci s ESA a jeho cílem je dopravit vzorky marsovské půdy na Zemi. Mise je ale velmi nákladná a NASA se tak snaží přijít na to, jak by určité procesy zlevnila, případně vyměnila za efektivnější.
