Rusko vyslalo svoji sondu k Měsíci po téměř 50 letech. Naposledy odstartovala Luna-24, která přivezla na Zemi měsíční regolit v roce 1976. Mise Luna-25 odstartovala 10. srpna z kosmodromu Vostočnyj na vrcholu rakety Sojuz. Start byl několikrát odložen, a to i kvůli válce na Ukrajině, jelikož vlivem uvaleným sankcím a ukončením spolupráce s ostatními vesmírnými agenturami, nebyly některé přístroje dodány.
První snímky z vesmíru Luna-25 pořídila 13. srpna, kdy byla vzdálena od Země asi 310 000 kilometrů. Podle Ústavu pro výzkum vesmíru ruské akademie věd (IKI RAS) všechny přístroje vykazovaly plnou provozuschopnost a jsou připraveny na průzkum Měsíce. „Expresní analýza dat prvních vědeckých měření ve vesmíru ukázala, že automatický přístroj Luna-25 je dobře navržený spolehlivý komplex. Na rozdíl od expedic sovětské éry nemá stanice přetlakovou komoru a přístroje fungují v kosmickém prostoru,“ uvedla IKI RAS v popisku.
Getting some images from Luna 25, I’m pretty sure these are just low resolution images for testing.
— Scott Manley (@DJSnM) August 15, 2023
As it stands, Luna 25 might land before Chandrayaan 3, but that’ll hardly be an achievement, a decade ago India had been working with Russia hoping to beat china to the moon…. pic.twitter.com/NoI1m3bJs9
Aktuálně sonda pokračuje k Měsíci a na jeho oběžnou dráhu má dorazit 15. srpna a následně bude několik dní obíhat na jeho oběžné dráze. Přistát na jeho povrchu by měla 21. srpna, tedy o několik dní dříve, než indická mise Chandrayaan 3, která směřuje do stejných míst. Plánované místo přistání je na jižním měsíčním pólu, kde bude sonda pracovat přibližně jeden pozemský rok a bude hledat zejména zdroj vody.
