Málokteré novodobé videoherní sérii se dostává tolik pozornosti jako The Last of Us od studia Naughty Dog. Kromě regulérních dvou dílů (první vyšel ještě na dnes již stařičkou konzoli PlayStation 3) a DLC (prequelu) The Last of Us: Left Behind, jsme se totiž dočkali již několika „oživení“ prvního dílu, kdy byl upraven po potřeby novější generace videoherního hardwaru (nejprve na PlayStation 4, poté i na PlayStation 5 a PC). Podobný osud nyní evidentně čeká i regulérní druhý díl, který se nejprve objevil na PlayStationu 4 v roce 2020.
The Last of Us Part II Remastered is coming to PS5 on January 19, featuring the roguelike mode No Return, three playable Lost Levels with developer commentary, Guitar Free Play, and more.
— Naughty Dog (@Naughty_Dog) November 18, 2023
Learn more and watch the full 4K trailer here: https://t.co/mKuExmDWlz pic.twitter.com/wFGNh30hWI
Vývojáři z Naughty Dog oficiálně oznámili příchod remasterované verze The Last of Us Part II s označením „The Last of Us Part II Remastered“, jež má dorazit 19. ledna 2024 a přinést několik vizuálních vylepšení, ale rovněž zbrusu nový roguelike režim No Return či možnost se podívat na několik míst v rámci dříve navrhovaných levelů, která v původní hře chybí. Na co všechno se tedy hráči mohou těšit?
The Last of Us Part II Remastered bude mít vylepšenou grafiku, včetně nativního výstupu v rozlišení 4K v režimu Fidelity Mode, rozlišení 1440p upscalovaného na 4K v režimu Performance Mode, možnosti Unlocked Framerate pro televizory podporující VRR, zvýšeného rozlišení textur, detailnějšího prostředí, vylepšené kvality stínů, vzorkovací frekvence animací a dalších funkcí. Part II Remastered využívá výkon a funkce PS5 i ve více ohledech, včetně vylepšených časů načítání. Part II Remastered také obsahuje vylepšenou haptickou zpětnou vazbu bezdrátového ovladače DualSense a integraci adaptivních spouští, které hráče lépe vtáhnou do každého okamžiku boje a průzkumu. Novinkou je rovněž Guitar Free Play režim, kdy si lze zahrát oblíbenou (notně vylepšenou) hru na kytaru či komentář režiséra Neila Druckmanna.
