Píše se rok 2001 a dnes již proslavený Elon Musk zveřejňuje svůj projekt jménem Mars Oasis, jenž popisuje výstavbu a provoz experimentálního skleníku na Marsu, ve kterém se mají pěstovat první „mimozemské“ rostliny. Musk snil o Marsu a posunutí lidstva za práh naší planety již delší dobu, ale tímto projektem dává své plány na odiv celému světu. Projekt má však silný podtext. Díky němu se měla začít široká veřejnost více zajímat o objevování vesmíru a donutit tak vládu USA zvýšit financování NASA.
Po prodeji PayPalu se Musk vrhl naplno do vybudování svého vesmírného snu, a tak se ještě téhož roku vydává do Ruska ve snaze nakoupit levně rakety potřebné na cesty do vesmíru. Bez úspěchu. Muska výše cen nabízených raket překvapila a vracel se do USA s prázdnýma rukama. Jak už tomu ale u něj bývá, dostal hned při letu zpět nápad. Proč si nezaložit vlastní společnost, která by dokázala vyrábět cenově přijatelné rakety?
A tak vznikla v roce 2002 společnost Space Exploration Technologies, která se později přejmenovala na dnes světoznámý SpaceX. Cíl společnosti? Snížit náklady na prozkoumávání vesmíru a v konečném důsledku dostat člověka na Mars a vybudovat tam kolonii.
Může to znít bláznivě, ale v podstatě všechny současné Muskovi společnosti směřují k tomuto cíli. SpaceX tam má samozřejmě člověka dostat a jeho další společnost SolarCity se zaměřuje na vývoj efektivnějších solárních panelů, které budou na povrchu dalekého Marsu stěžejním pilířem, jelikož budou jediným zdrojem výroby energie. Dokonce i jeho automobilka Tesla do toho plánu zapadá. Její vývoj efektivnějších baterií a jejich nabíjení, elektrického pohonu, autonomního řízení a dalších funkcí se pro Mars také velmi hodí.
Tím hlavním však stále zůstává ten první krok, který spočívá na bedrech SpaceX – dostat se na Mars. K tomuto cíli byla učiněna již řada důležitých kroků, ale možná ten největší nás čeká až dnes mezi 19:30 až 22:30, kdy odstartuje ze startovací plošiny 39A v Kennedyho vesmírném středisku vůbec poprvé obří raketa Falcon Heavy. Jde o stejné místo, ze kterého kdysi startovala legendární raketa Saturn V s misemi Apollo. Je tedy vcelku poetické, že ze stejného místa má učinit lidstvo po cestě na Měsíc první krok také k cestě na Mars.
Dostat se k Falconu Heavy ovšem nebylo jednoduché. Tato v současnosti nejsilnější raketa světa má za sebou několik let vývoje, od malé 20metrové rakety k 70metrovému kolosu, kterým nyní je. Právě na tyto krůčky se dnes podrobněji podíváme a zjistíme, co všechno má už SpaceX vlastně za sebou a jaké jsou plány do budoucna.
Listopad 2008 – První úspěšný let Falconu 1
Nejprve bylo nutné si vůbec stavbu takové rakety vyzkoušet. Musk se nechtěl pouštět hned do výroby velké a drahé rakety. Nejprve je nutné si vše nanečisto vyzkoušet a přesně k tomu posloužil Falcon 1. Jednalo se o menší 20metrovou raketu, která měla jen jeden motor Merlin 1A a později výkonnější 1C. Jelikož ale šlo o vůbec první raketu SpaceX, není divu, že se vyskytla řada potíží.
Společnost zažila těžké časy, když proběhl 26. března 2006 panenský let první verze Falconu 1. Již pár sekund po startu se vyskytly problémy s palivem a let skončil neúspěchem. Skoro přesně o rok později 22. března 2007 se uskutečnil druhý let, který rovněž skončil neúspěchem. Tentokrát se stala strůjcem neúspěchu stabilizace rotace rakety, která způsobila nečekané vypnutí motoru. Následoval třetí let, u kterého zase pozlobil pro změnu nový chladící systém, jenž způsobil další neúspěch.
Prvního úspěšného letu se tak dočkala raketa až na čtvrtý pokus 28. listopadu 2018. Falcon 1 se dostal úspěšně na orbitu a stal se tak vůbec první soukromě financovanou raketou s kapalným pohonem, která vyletěla na oběžnou dráhu. Následoval pátý let, při kterém byl vynesen do vesmíru komerční náklad. Dalšího letu se už Falcon 1 nedočkal. SpaceX přesměrovalo své snažení na velký Falcon 9 a vývoj i provoz prvního Falconu jsou tak od roku 2009 zastaveny.
Červen 2010 – Panenský let Falconu 9
Na první plnohodnotné raketě pracovalo SpaceX již od roku 2005 až do roku 2010. Falcon 9 má už necelých 50 metrů a dokáže dostat na oběžnou dráhu až 10,5 tun nákladu. Jak napovídá jméno, pohání jej tentokrát hned 9 motorů Merlin 1C. Prvního úspěšného letu se Falcon 9 dočkal v červnu 2010. Celkově má za sebou tato raketa až do dneška 48 startů, z nichž 46 bylo úspěšných.
Krom větších rozměrů a s tím spojeným větším výkonem a nosností je ovšem cílem Falconu 9 prosadit koncept znovupoužitelnosti první fáze trysek. Po startu a spotřebovaní paliva dokáže odpojená první část rakety samo úspěšně přistát na zemi či na speciální autonomní plavoucí plošině na hladině oceánu. Díky tomu se tak drasticky snižují náklady na provoz raket, jelikož může být první část rychle převezena, upravena a opět vyslána s dalším nákladem.
Prosinec 2010 – Dragon poprvé na oběžnou dráhu a zpět
K dosažení Marsu je sice opravdu nutné mít raketu, která vás tam dostanete, ale musíte v něčem také letět. K tomu má sloužit vesmírná loď s názvem Dragon, která započala svůj vývoj již v roce 2006. Později 8. prosince 2010 byla vynesena na oběžnou dráhu Země za pomoci rakety Falcon 9.
Dragon se při tomto svém historicky prvním letu dokázal bez potíží zároveň i vrátit zpět na zemi a bezpečně přistát ve vodách Tichého oceánu. Bylo to vůbec poprvé, kdy se vesmírná loď soukromé společnosti úspěšně vznesla na oběžnou dráhu a opět se vrátila na Zemi. SpaceX si tedy připsalo další prvenství.
Květen 2012 – ISS poprvé vítá Dragon
Dragon se stal 22. května 2012 také první soukromou lodí, která se spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Od té doby proběhla celá řada bezpilotních zásobovacích misí, přičemž se už pracuje rovněž na verzi Dragon 2. U ní se už počítá rovněž s pilotovanou variantou, jež vynese k ISS až 7 astronautů. Dragon 2 má za sebou prozatím jen zkušební bezpilotní let, který proběhl úspěšně 6. května 2015.
Prosinec 2015 – Falcon 9 úspěšně přistává
Po mnoha neúspěšných pokusech se inženýři SpaceX konečně v prosinci 2015 dočkali velkolepého úspěchu. Právě tehdy přistála vůbec poprvé první část rakety Falcon 9 automaticky zpět na Zemi. Opět se přitom jedná o prvenství. Nikdy předtím se totiž motory z žádné orbitální rakety nevrátily bez poškození zpět. SpaceX tímto posunulo hranice vesmírného cestování, ale ještě nešlo o poslední demonstraci schopností jejich raket.
Duben 2016 – První přistání na plovoucí plošině
Ač se to může zdát zvláštní, přistání na zemi je velmi drahé, nemluvě o větší nebezpečí pro okolí. Mnohem vhodnější je samozřejmě přistávání na hladině oceánu, ale raketám voda moc nesvědčí. SpaceX vyřešilo tento problém výrobou autonomní přistávací plošiny, která dokáže spolupracovat s raketou a navést ji na přistání.
Demonstrace této technologie jsme se dočkali v dubnu 2016, kdy první stupeň Falconu 9 bez potíží poprvé na této lodi přistál. Předcházela tomu sice řada neúspěšných pokusů, ale SpaceX vytrvalo a dokázalo tímto způsobem opět výrazně snížit náklady na provoz svých raket. Z celkových 26 pokusů o automatické přistání raket se jich podařilo k dnešnímu dni 21.
Březen 2017 – SpaceX posílá do vesmíru použitou raketu
Přistání je jedna věc, ale na cestě k znovupoužitelnosti muselo SpaceX dostat raketu znovu do vzduchu. To se stalo v roce 2017, kdy se již jednou použitá raketa úspěšně odlepila od startovní plošiny a podruhé opět přistála na autonomní lodi na vodách Atlantiku. Od tohoto prvního pokusu zažilo svůj druhý let již celkem 6 raket.
Červen 2017 – Také Dragon letí podruhé
Po úspěšných letech Falconu přišel na řadu ten samý rok také druhý let vesmírné lodi Dragon. Ten proběhl 3. června 2017, kdy se vrátil podruhé k ISS a donesl další zásoby. Jednalo se již o jedenáctou misi k vesmírné stanici, přičemž ta samá loď před tím provedla čtvrtou misi.
Únor 2018 – První start Falconu Heavy
O největší raketě současnosti jsme toho napsali již dost, ale přesto se hodí menší shrnutí. Heavy tvoří v podstatě tři rakety Falcon 9 spojené dohromady. To nám dává 27 motorů Merlin 1D, 70 metrů výšky a maximální nosnost 64 tun. První start této rakety proběhne právě dnes večer našeho času.
Součástí první zkušební mise bude vynesení automobilu Tesla Roadster samotného Elona Muska, která poslouží pro test nákladového prostotu a samozřejmě také jako skvělá reklama pro Teslu. Raketa přitom nemá malé cíle. Má obíhat kolem Slunce v takové vzdálenosti, aby pravidelně prolétávala kolem Marsu. Vůbec poprvé tedy Muskův výtvor zaklepe na dveře vysněného Marsu, což je jejím účelem. Falcon Heavy slouží jako základní kámen pro následnou dopravu nákladu a lidí na rudou planetu, přičemž malý náklad dokáže donést dokonce až k Plutu.
2018 až 2020 – Ve znamení lidské posádky
Ještě tento rok by měl Falcon Heavy opět odstartovat, avšak tentokrát ponese do vesmíru satelit. Následně se má letos podívat do vesmíru Heavy i potřetí v rámci mise pro Letectvo Spojených států. Na palubě ponese řadu výzkumného vybavení a více jak 6 satelitů různých druhů.
V roce 2019 má pak přijít na řadu další velký milník. Vesmírná loď Dragon 2 má vynést do vesmíru vůbec první dva běžné občany, kteří si let zaplatili. Mělo by jít o vůbec první turistický let do vesmíru, v rámci kterého loď obkrouží Měsíc a vrátí se zase zpět. Poslední v současnosti plánovanou misí je opět vynesení satelitu v roce 2020.
2022 a dál – Vítejte na Marsu!
Vzhledem k častým odkládáním misí samozřejmě nemůžeme s jistotou říci, jestli se dočkáme všech plánovaných misí v daných termínech, ale Musk neztrácí optimismus. Nechal se slyšet, že pokud půjde nyní už vše hladce podle plánu, proběhne v roce 2022 vůbec první nákladní mise na Mars. Nebude to však jen tak ledajaký náklad. Musk chce tímto začít připravovat nutné základy pro založení základny na Marsu.
O dva roky později se má totiž směrem k Marsu vydat poprvé lidská posádka, která využije dříve nahromaděného nákladu pro vybudování svého marsovského hubu. Pokud jste si přečetli knihu nebo viděli film Marťan, určitě vám je tento postup nápadně povědomý a víte, jak by vybavení prvních marsovských posádek mohlo v budoucnu teoreticky vypadat. Jen doufejme, že se vyvarujeme podobnému neštěstí jako v knize a nebudeme muset zachraňovat žádného Marka Watneyho.
