Národní referenční laboratoř pro streptokokové nákazy (NRL/STR) hlásí v České republice oproti uplynulým 5 rokům (2017 až 2021) zvýšený výskyt streptokoka skupiny A (Streptococcus pyogenes). Ten nejčastěji způsobuje angíny a spálové angíny, ale může vyvolat i systémové infekční onemocnění doprovázené streptokokovým syndromem toxického šoku (STSS – Streptococcal Toxic Shock Syndrome). S ohledem na fakt, že v ČR není zaveden systémový monitoring (surveillance) invazivních infekcí vyvolaných streptokokem skupiny A, NRL/STR podrobně sleduje situaci a vyzvala spolupracující laboratoře k zasílání vzorků od pacientů se závažným průběhem onemocnění streptokokem skupiny A.
„Od prosince loňského roku Národní referenční laboratoř eviduje zvýšený počet případů, kdy streptokok skupiny A způsobil invazivní onemocnění, což znamená, že byl laboratorně prokázán v krvi či mozkomíšním moku pacienta. Během prosince potvrdila naše laboratoř celkem 24 invazivních infekcí, z toho 7 u dětí do 18 let věku. Trend pokračuje i v roce 2023, kdy jsme za leden obdrželi celkem 23 takových vzorků, z toho 4 od dětí do 18 let,“ upřesňuje MUDr. Jana Kozáková, vedoucí Centra epidemiologie a mikrobiologie a vedoucí NRL pro streptokokové nákazy. Tato onemocnění označovaná jako invazivní probíhají jako bakteriémie, což je přítomnost bakterií v krvi pacienta, případně sepse neboli otrava krve s celkovými příznaky, jako je například horečka, celková schvácenost a zhoršení funkce životně důležitých orgánů, či se může rozvinout až streptokokový syndrom toxického šoku, kdy dochází k selhávání funkce orgánů a pacient je bezprostředně ohrožen na životě.
„V populaci se streptokoky skupiny A udržují častými přenosy z jedince na jedince. Nevyvolá-li streptokok u člověka primární onemocnění, hnisavou komplikaci nebo pozdní následek, jako onemocnění srdce nebo ledvin do zhruba 1 měsíce po uchycení na sliznicích, považují se rizika infikovaného hostitele za zanedbatelná. Nakažlivost pro vnímavé okolí také rychle klesá. V kolektivu (např. školka) nebo uzavřené populaci stálého složení se tedy každý streptokok za určitou dobu „opotřebuje“ a nakonec vymizí. Výskyt pozdních následků se v České republice pohybuje v promilových hodnotách,“ popisuje dále doktorka Jana Kozáková.
Vnímavost jedince vůči angínám se mění s věkem. Onemocnění jsou vzácná u docela malých dětí. Vnímavost pak roste od předškolního věku až do mladších věkových skupin dospělosti, snižovat se začíná po 40. roce života. Nejúčinnějším antibiotikem k léčbě zůstává u streptokokových nákaz stále penicilin. Běžné infekční onemocnění vyvolané streptokokem skupiny A, jako je angína a spála, se léčí především penicilinem, při invazivním onemocnění se závažným průběhem se volí antibiotika dle stavu pacienta. Průkaz streptokoka skupiny A v krku člověka bez příznaků infekce dýchacích cest se antibiotiky neléčí.
„Před předepsáním antibiotik je obecně dobré, aby ošetřující lékaři pečlivě zvážili, zda je taková medikace nutná. Důležité je dobře posoudit aktuální příznaky onemocnění a na základě nich se dále rozhodovat,“ dodává k nasazení antibiotické léčby doktorka Jana Kozáková. Zvýšený výskyt onemocnění způsobených streptokokem skupiny A hlásí i další evropské země. Tento vývoj lze pravděpodobně připsat, podobně jako u jiných infekcí v poslední době, nepromořenosti populace z období pandemických let. V České republice není zavedeno systematické sledování výskytu onemocnění streptokokem A, za Česko tedy Národní referenční laboratoř pracuje pouze s vlastními výsledky z dodaných vzorků a vychází z informací, které případně poskytnou nemocnice a pediatři.
Kvůli protiepidemickým opatřením během pandemie covid-19 mívají lidé obecně méně trénovanou imunitu a jsou vnímavější k mnoha typům dříve potlačených infekcí. To se týká i angín a spály. Angína a spála se častěji vyskytují u lidí, kteří se zotavují po běžném nachlazení nebo chřipce. Lze očekávat, že s poklesem výskytu virových infekcí horních cest dýchacích dojde postupně i k poklesu případů onemocnění vyvolaných streptokokem skupiny A.
