Úderem úterní půlnoci skončil 11. ročník tradiční zdravotně osvětové kampaně Suchej únor, která pomáhá široké veřejnosti prověřit její vztah k alkoholu a dlouhodobě mění zaběhlé návyky. Důvodem je nadměrná spotřeba alkoholu v ČR. Rizikově u nás pije více než milion lidí. Letos si „Sucháč“ vyzkoušelo opět 13 % dospělých. Kampaň rámovalo téma střízlivého posouvání hranic skrze autentickou tvorbu a kreativitu. Zapojila se také řada osobností, firem, škol i institucí. Nechyběl tradiční tematický výzkum, který ukázal, že až 11 % lidí zahání úzkost z aktuální společenské situace alkoholem.
☂️ Je to v suchu! ☂️ Suchej únor 2023 oficiálně skončil. A my už víme, že Sucháč letos drželo opět 13 % Čechů. 📊 Celkově si ho alespoň jednou vyzkoušelo už 21 % z nás a 84 % populace o kampani ví. 💡 Díky, na těch číslech máš velikou zásluhu i ty! 🫶 Nezapomeň se pořádně ocenit. pic.twitter.com/Lq0d8CWmsH
— Suchej únor (@SuchejUnor) March 2, 2023
Kampaň letos rámovalo téma Nepít je umění! Účastníci svou zkušenost střízlivosti měli možnost přetvářet v kreativní počiny všeho druhu. Některé z nich je možné najít na sociálních sítích prostřednictvím hashtagů #nepitjeumeni a #suchejunor. Téma doprovázela grafika od slovenské výtvarnice Báry Kmecové, která se promítla do všech výstupů kampaně, včetně unikátní oSušky pro registrované sušiče a sušičky. Grafiku kampaně ztvárnil Lukáš Bartoň.
Lidem únorové sucho chutná, kampaň zná skoro každý
Kampaň Suchej únor zná 84 % české populace starší 18 let. Jedná se o stejné procento jako v loňském roce. Oproti minulému ročníku je stejné i procento dospělé populace deklarující účast v kampani – a to 13 %. To je v přepočtu na 900 tisíc lidí. Znamená to, že kampaň narazila na svůj strop? „Trend bude patrný až z vývoje počtu účastníků v dalších ročnících. Faktem je, že jen málokterá kampaň aktivizuje tak velké množství lidí, takže už nyní jsme hodně vysoko. Vzhledem k tomu, jak vysoké je povědomí o kampani i míra sympatií ze strany české veřejnosti, myslím, že potenciál dalšího růstu tady ještě je,“ komentuje čísla Hana Friedlaenderová z agentury Nielsen. Ta průzkum realizovala společně s agenturou ResSOLUTION Group na reprezentativním vzorku 487 respondentů populace 18+ v rámci pravidelného omnibusového šetření na Českém národním panelu.
Podívali jsme na to, jak to vypadá s pomyslným českým alkoholovým rekordem. Podle dat ČSÚ utratí Češi ročně přibližně 81 miliard Kč za alkoholické nápoje. A to nepočítáme náklady spojené se zatížením zdravotního a sociálního systému. Solidní cenovka za tenhle rekord. pic.twitter.com/rSSUxasKou
— Ministr Zdraví (@ministr_zdravi) February 7, 2023
„V ČR je stále nadměrná spotřeba alkoholu. Více než 1,5 milionu lidí v České republice má nakročeno k rizikové konzumaci alkoholu a téměř 6 % celkové úmrtnosti v Česku jde na vrub alkoholu. Proto jsem rád, že se Ministerstvo zdravotnictví aktivně připojí a podpoří osvětovou kampaň Suchej únor i v rámci preventivních kroků, které jako ministr prosazuji. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že náklady spojené s léčbou v důsledku konzumace alkoholu se v České republice se pohybují kolem 56 miliard korun ročně. Proto prevence v souvislosti s konzumací alkoholu sehrává klíčovou roli,“ komentuje smysl kampaně Suchej únor ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Konzumaci sníží každý druhý účastník – dlouhodobě
Klíčový je rozhodně objektivně pozitivní dopad kampaně na účastníky. Suchej únor jim umožňuje dát si na jeden měsíc od alkoholu odstup, díky čemuž mohou poznat, jak moc své pití ovládají a jak moc alkohol ovládá je. Podle průzkumu mezi 706 účastníky v roce 2021 deklaruje snížení spotřeby alkoholu ještě 4 měsíce po kampani 53 % z nich. Ještě důležitější je srovnání spotřeby podle adiktologického testu Audit C. Ten byl proveden na 662 účastnících, kteří vyplnili v roce 2020 i 2021 tzv. Test nezávislosti (celkem ho již vyplnili desetitisíce Sušičů). Po celém roce od konce kampaně pilo 47 % účastníků nadále méně.
Ani letos nechyběl tematický výzkum, tentokrát ve spolupráci s agenturami Nielsen a ResSOLUTION Group. Kromě dosahu kampaně se tentokrát soustředil na prožívání lidí v kontextu aktuální společenské situace (válka na Ukrajině, inflace, ceny energií atd.). Data ukazují, že aktuální společenská situace ovlivnila duševní pohodu u více než poloviny české dospělé populace. Významná část (11 %) deklaruje, že úzkosti způsobené těmito externími vlivy zahání alkoholem. V přepočtu na celá čísla se jedná o opravdu nezanedbatelné množství lidí. Platí přitom to samé, co platilo v období koronaviru. Čím ohroženější skupina, resp. čím rizikovější je u člověka konzumace alkohol, tím větší je šance, že se na jeho konzumaci negativně promítnout externí faktory typu stres, úzkost z nějaké situace apod.
