Tady uvízl Mark Watney. Sonda krásně zachytila kráter ze slavného románu Marťan

Tady uvízl Mark Watney. Sonda krásně zachytila kráter ze slavného románu Marťan
Fotografie: NASA
  • Evropská sonda Mars Express pořídila nové detailní záběry Schiaparelliho kráteru, jedné z nejvýraznějších oblastí jižní polokoule Marsu
  • Právě zde byl podle románu Marťan od Andyho Weira uvězněn astronaut Mark Watney, kterého ve filmové adaptaci ztvárnil Matt Damon
  • Snímky zároveň ukazují krajinu, kterou před miliardami let výrazně formovala voda, vítr, sopečná aktivita a dopady asteroidů

Na Marsu existuje místo, které dobře znají fanoušci vědeckofantastického románu a následně i filmu Marťan (v anglickém originále The Martian). Rozlehlý Schiaparelliho kráter se v příběhu Andyho Weira totiž stal místem, kde astronaut Mark Watney po nehodě zůstal zcela sám a musel bojovat o přežití. Nyní tuto oblast ukázala evropská sonda Mars Express v nových působivých záběrech, které můžete vidět níže.

Mars Express od Evropské kosmické agentury přitom obíhá Mars už od roku 2003. Při jednom ze svých průletů nicméně nyní pořídil pomocí kamery nové snímky jižní části planety, včetně samotného Schiaparelliho kráteru. Kamera přitom nesnímá povrch pouze z jediného úhlu, ale využívá několik současných pohledů a různé části barevného spektra, díky čemuž mohou vědci vytvářet detailní trojrozměrné modely marťanské krajiny.

Kráter větší než 460 kilometrů

Schiaparelliho kráter patří mezi největší impaktní struktury na Marsu. Jeho průměr přesahuje 460 kilometrů a nachází se v oblasti silně poznamenané dávnými dopady asteroidů. Navzdory své obrovské velikosti je ale kráter poměrně mělký. Původně byl výrazně hlubší, během miliard let se však jeho dno postupně zaplňovalo materiálem, přispěl k tomu vítr, dávné vodní toky, sopečná aktivita i další impakty, jejichž materiál se v oblasti postupně hromadil.

Schiaparelliho kráter nicméně není zajímavý pouze díky své velikosti nebo spojení s populárním příběhem. Pro planetární vědce představuje také cenné okno do období, kdy na Marsu probíhaly výrazné geologické procesy a mohla po jeho povrchu proudit voda. Nové záběry Mars Expressu proto nejsou jen atraktivní podívanou. Pomáhají vědcům zpřesňovat mapy a modely povrchu planety a lépe chápat, jak se Mars během miliard let proměňoval.

Jak připomíná space.com (viz space.com), Schiaparelliho kráter dostal své jméno po italském astronomovi Giovannim Schiaparellim, který žil v letech 1835 až 1910. Proslavil se mimo jiné pozorováním Marsu během jeho výrazného přiblížení k Zemi v roce 1877. Schiaparelli tehdy na povrchu Marsu popsal struktury, které označil italským slovem „canali“. Výraz byl následně v anglicky mluvícím prostředí překládán jako „canals“, tedy kanály, což přispělo ke vzniku představy, že na Marsu existuje síť uměle vytvořených staveb.

Pozdější pozorování tuto představu vyvrátila. Dnes víme, že Mars skutečně v minulosti disponoval vodou na povrchu, ovšem žádné důkazy o existenci inteligentní civilizace na planetě nalezeny nebyly.

space.com, youtube.com, ,
Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze