Netradiční zkušenosti s distanční výukou na svém twitterovém účtu popsala Dana Simmonsová. Vše začalo, když našla svého dvanáctiletého syna Lazara v slzách. Chlapec jako premiant zvyklý na „samé jedničky“ najednou obdržel z testu z historie pouze padesátiprocentní hodnocení, což pro něj znamenalo zklamání, protože se na test důkladně připravoval.
My kid started Jr. High last week. He couldn't stop talking about how much he loved his History teacher.
— Dana Simmons (@DanaJSimmons) September 1, 2020
This afternoon we found him in tears, overcome by stress and self-doubt. His grade for his first short answer homework: 50/100.
...It was graded by an @EdgenuityInc algorithm.
První reakcí matky byla snaha uklidnit syna tím, že někteří noví učitelé mohou známkovat přísněji. Z následného rozhovoru však vyplynulo, že výsledky tentokrát přišly okamžitě po dopsání testu. Neopravoval jej tedy živý člověk, ale algoritmus nebo umělá inteligence, jak je teď v módě říkat čemukoli automatizovanému.
Pokud by se jednalo o klasický kvíz s výběrem jedné nebo více správných odpovědí, asi by se to dalo pochopit. Ale jak tento test od Edgenuity, tak systém anglosaského školství obvykle vyžaduje odpovědi několika větami, aby žák prokázal nejenom svoje znalosti, ale i schopnost jejich prezentace a výstavby argumentu.
Klíčem jsou klíčová slova
Díky schopnosti nanečisto opakovat test byli Simmonsovi brzy schopni „hacknout“ systém hodnocení. Stačilo pouze přijít na to, jaká klíčová slova chce automat slyšet. Ta nemusí vůbec tvořit smysluplné věty a co víc, mohou být doplněny sebevětšími nesmysly. Prakticky si tak stačí připravit velký balík klíčových slov z daného učiva a ten jenom použít jako univerzální odpověď na cokoli.
Zatímco Dana Simmonsová je sice ráda, že je z jejího syna opět jedničkář, trochu vyjadřuje obavy nad tím, že se ve skutečnosti vůbec nic nenaučí a takové počínání prakticky nemá smysl.
Tady bych si ji dovolil trochu poupravit. Ano, asi nebude moc vědět o starověké historii, ale zase se skvěle naučí, jak bojovat s umělou inteligencí. A jak ukazují časté případy z poslední doby, tato dovednost se bude hodit stále více. Už nyní je to ostatně základ oboru známého jako SEO (Search Engine Optimization), v němž se, mimo jiné pomocí klíčových slov, snažíte přesvědčit algoritmus vyhledávače, že právě vaše stránka je vhodná na čelní pozice vyhledaných výsledků.
A nejenom to. Už nyní je docela věda, jak proklouznout hodnocením morální a společenské nezávadnosti, kterou automaticky aplikuje Google na obsah na na svých webech, tak i všude tam, kde prodává reklamu.
Docela dobře si lze představit, že co nevidět vznikne studijní obor, který bude vyučovat, jak si elegantně poradit s algoritmy a umělými inteligencemi, které čím dál tím častěji řídí naše životy. Mám takové neblahé tušení, že se to bude hodit více než cokoli jiného.
