V Česku je potvrzen první výskyt varianty BA.2.76

V Česku je potvrzen první výskyt varianty BA.2.76
Fotografie: unsplash.com
  • Subvarianta kentaur zatím v Česku prokázána nebyla
  • Stále dominují subvarianty BA.5.x, případně BA.4
  • Varianty s označením BE a BF. BE.1.1 tvoří 7 % sekvenovaných vzorků

Národní referenční laboratoř (NRL) potvrdila v České republice celogenomovou sekvenací první případ nákazy subvariantou BA.2.76. Testy v Česku dosud neprokázaly takzvanou subvariantu kentaur, s označením BA.2.75. Z 96 % pak ve vzorcích z diskriminační PCR dominují subvarianty BA.5.x (případně BA.4.). Státní zdravotní ústav také potvrdil nárůst subvariant omikronu s označením BE a BF, které převažují v Německu nebo ve Spojeném království.

„Subvarianta BA.2.76 se, podobně jako kentaur s označením BA.2.75, řadí do rodiny mutací jejichž vývoj považujeme za dobré sledovat, ostatně tu s označením kentaur už Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zařadilo mezi varianty zájmu. Podle dostupných informací ze zahraničí by BA.2.76, která ještě nemá vlastní pojmenování, mohla podobně jako kentaur patřit do skupiny, které dobře unikají virus neutralizačním protilátkám, to znamená, že proti ní není dostatečná imunita po prodělání nemoci, a to ani po infekci omikronem, především variantou BA.1,“ uvádí k prvnímu záchytu vedoucí NRL pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění RNDr. Helena Jiřincová.


V celogenomové sekvenaci se také objevuje vyšší zastoupení variant s označením BE a BF. BE.1.1, které tvoří 7 % sekvenovaných vzorků. BE 1.1. je podle mezinárodní databáze většinově zastoupena v Německu a varianta BF.1, kterou testy potvrdily u českých pacientů ve více než 2,5 % vzorků, se majoritně vyskytuje ve Spojeném království. Bližší informace k těmto variantám ale dosud nejsou k dispozici, stejně tak není jasné jak se uplatní v konkurenci s BA.2.75.

„Za současné situace, kdy rostou počty infikovaných, považuji za důležité připomenout doporučení Ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Nošení ochrany úst a nosu, ideálně respirátorů alespoň třídy FFP2, má smysl všude tam, kde je vysoká koncentrace lidí a špatné větrání, a také tam, kde jsou lidé více náchylní k nákaze kvůli svému zdravotnímu stavu. Týká se to tedy především prostředků hromadné dopravy, zdravotnických zařízení a domovů seniorů. Respirátory nejsou povinné, ale jejich nošení tam, kde se koncentruje větší počet osob, nebo třeba v blízkosti seniorů a lidí s oslabenou imunitou, je výrazem osobní odpovědnosti a ohleduplnosti každého z nás,“ uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze