V poslední době byl v ČR zaznamenán významně vyšší výskyt hlášených případů závažných průjmových onemocnění vyvolaných bílkovinovým jedem shiga toxin, který je produkován bakteriemi E. coli. Konkrétně v květnu bylo hlášeno 8 případů a v červnu 7. To je více než polovina ze všech letošních případů. V 80 % onemocněly děti do pěti let věku. Pro přenos infekce jsou rizikovými zvířaty především kozy, ovce a hovězí dobytek. Děti se mohou nakazit například kontaktem se zvířaty, konzumací nedostatečně tepelně zpracovaného masa, ale také kontaktem s nakaženým člověkem.
„S ohledem na to, že za prvních 6 měsíců tohoto roku evidujeme celkem 25 takových infekcí a více než polovina těchto případů je z posledních dvou měsíců, považujeme za vhodné varovat rodiče a připomenout základní pravidla hygieny a úpravy potravin. Bakterie E. coli se přenášejí poměrně snadno a závažné průběhy ohrožují především malé děti. Těm může infekce způsobit velmi závažné onemocnění s krvavým průjmem, který může v některých případech vyústit až v akutní selhání ledvin vyžadující intenzivní péči,“ upozorňuje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Roste počet případů těžkých průjmů u dětí. Kde číhá nebezpečí a jak se bránít čtěte zde: https://t.co/QfIytpdFIm pic.twitter.com/RfFmcn1eFw
— Státní zdravotní ústav (@szupraha) June 28, 2022
Onemocnění je často spojeno se sezónními aktivitami, například grilováním nebo návštěvami zvířecích farem a dalších chovů zvířat. Bakterie zvaná E. coli se běžně vyskytuje ve střevech lidí i zvířat – je součástí naší normální střevní flóry a obvykle je neškodná. Nicméně jsou určité kmeny E. coli, které jsou schopné produkovat toxiny a z klinického hlediska způsobit velmi závažné onemocnění.
„Dominantním rezervoárem infekce je hovězí dobytek, kozy a ovce. Přenos z osoby na osobu je možný u úzkých kontaktů při nedostatečné osobní hygieně, tedy v rodinách, dětských kolektivech, ale i v dalších centrech sdružujících lidi kvůli nejrůznějším aktivitám nebo druhům péče. Cestou přenosu těchto infekcí může být především nedostatečně tepelně upravené maso a nepasterizované mléko, stejně jako přímý kontakt se zvířaty nebo jejich blízkým prostředím, to znamená i s krmítky, podestýlkou a podobně,“ popisuje MUDr. Michaela Špačková, Ph.D. z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
„Abychom ochránili před nákazou sebe i své děti, je potřeba dávat pozor především na tyto základní body. Nekonzumovat nedostatečně tepelně upravené maso a pozor, týká se to třeba i hamburgerů, které často lidé podávají při grilování ještě krvavé či nedostatečně propečené. Stejně tak to platí pro steaky. Vyvarovat se nepasterizovaného mléka a výrobků z něj. Ochutnat čerstvé mléko od kravičky na farmě nemusí být vždy dobrý nápad. Dále, důkladně omýt čerstvou zeleninu před konzumací a třeba ji i oloupat. Umývat si řádně ruce mýdlem a teplou vodou, a to nejen před jídlem, ale i při jeho přípravě, servírování, po použití toalety, zkrátka dodržovat základní hygienické návyky. Hygiena rukou je nutná také po kontaktu s domácími mazlíčky, hospodářskými zvířaty nebo po návštěvě farmy či zoo“, zdůrazňuje nutnost dodržování hygienických zásad doktorka Špačková.
