Vědci objevili protein, který pomůže diabetikům závislým na píchání inzulínu

Vědci objevili protein, který pomůže diabetikům závislým na píchání inzulínu
Fotografie: unsplash.com
  • Protein s názvem S100A9 byl objeven vědci již v roce 2019
  • Až nyní však našli důkaz o tom, že může zlepšit metabolismus při nedostatku inzulinu
  • Výzkum je však stále na začátku, testy proběhly zatím pouze na myších

Lidé s cukrovkou, kteří jsou závislí na píchání inzulinu, nemají aktuálně možnost, jak funkci inzulinu v těle nahradit. Píchání inzulinu však přináší z dlouhodobého hlediska vedlejší účinky, jako je například diabetická noha, zhoršení zraku a jiné. Vědci z univerzity v Ženevě (UNIGE) již několik let pracují na alternativní terapii založené na proteinu S100A9. Až nyní však poskytli důkaz o tom, že tento protein může zlepšit metabolismus při nedostatku inzulinu.

Píchání inzulinu od doby svého objevení v roce 1921 zachránilo miliony životů lidem, kteří mají cukrovku 1. typu, tedy jsou závislí na umělém inzulinu, jelikož jejich tělo si ho nedokáže vytvořit. Ačkoliv jsou dnes k dispozici vymoženosti jako inzulinové pumpy a pera, stále je tu riziko toho, že si pacient píchne inzulínu málo/moc, což může vést až ke smrti. Všeobecně je tak život diabetiků podle eurekalert.org zkrácen oproti normě o 10 až 15 let.

Život ohrožující hypoglykémie, negativní vliv na metabolismus tuků a zvýšený cholesterol: to jsou některé závažné vedlejší účinky inzulínu. To je důvod, proč se snažíme vyvinout doplňkové nebo alternativní léčby, které jsou účinnější a méně nebezpečné,“ uvedl Roberto Coppari, který studii vedl.


V roce 2019 tým profesora Coppariho identifikoval protein s názvem S100A9, který reguluje krevní glukózu, lipidy a ketony bez vedlejších účinků inzulínu. „Abychom však vyvinuli lék, museli jsme pochopit, jak tento protein přesně funguje a prokázat jeho účinnost na zvířecích modelech,“ řekl Girorgio Ramadori, hlavní autor studie. Tým tak nejdříve zkoumal působení S100A9 u diabetických myší, kde zjistil, že protein působí přímo v játrech. „Aktivuje receptor TLR4, který se nachází na membráně určitých buněk, ale ne na hepatocytech, které jsou hlavními funkčními buňkami jater. Znamená to, že S100A9 nemusí k účinku vstupovat do jaterních buněk a umožňuje jednoduché injekční podání,“ uvedla autorka studie Gloria Ursino.

Výzkum je však stále teprve na začátku. Vědci budou nyní zkoušet podávat protein ve spojení s nízkými dávkami inzulínu, ale chtějí vyzkoušet i podání pouze samotného proteinu S100A9. Pro rozvoj léku vytvořili Roberto Coppari a Giorgio Ramadori nový startup Diatheris, který se bude výzkumem dále zabývat.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze