Textilní výroba je jedna z nejstarších lidských dovedností, a možná právě proto zůstává poměrně konzervativní, jak v otázce materiálů, tak i toho, co by měl takový oděv umět. Samozřejmě, jsou zde pokusy jako chytrá bunda od Googlu, ale ve své podstatě jde jen o kus elektroniky přišitý k oděvu. Vědci z MIT se rozhodli jít ještě dál. Příslušná elektronika je zde integrální součástí tkaniny. Základem jsou dutá vlákna, kterými proudí kapalina. Za pomocí kompresoru se tak tato vlákna (a s nimi i zbytek tkaniny) mohou pohybovat podle zadání. Zvládají ohyby, stahování, kroucení nebo pulsování. Funkčně tak připomínají svalovinu.
Předností látky nazvané OmniFiber je její snadná výroba a nenáročný provoz. Další podobné systémy produkují při běhu velké množství odpadního tepla, což by při kontaktu s kůží mohlo představovat problém. A praktické využití? Nad tím vědci ještě bádají. Látka OmniFiber by mohla zpěvákům a atletům pomoci správně dýchat, stejný účinek by mohla mít i u lidí zotavujících se z plicní infekce, kteří potřebují pomoci s dýcháním.
