Webbův teleskop sleduje pás asteroidů mimo naši Sluneční soustavu

Webbův teleskop sleduje pás asteroidů mimo naši Sluneční soustavu
Fotografie: NASA, ESA, CSA, A. Gáspár
  • Hvězda Fomalhaut je od nás vzdálena 25 světelných let a je pozorovatelná okem
  • Její pás asteroidů se rozkládá do vzdálenosti 23 miliard kilometrů
  • Až Webbův teleskop dokázal vidět vnitřní rozdělení pásů
  • V mezerách se nejspíše nacházejí exoplanety

Teleskop Jamese Webba tentokrát astronomové zaměřili na hvězdu Fomalhaut, aby mohli poprvé pozorovat v infračerveném světle pás asteroidů, který je mimo naši Sluneční soustavu. Celý systém se skládá ze tří vnořených pásů, které jsou rozprostřeny do vzdálenosti 23 miliard kilometrů od hvězdy. Pro představu je to 150násobek vzdálenosti Země od Slunce. Nejvzdálenější pás je přibližně dvakrát větší než Kuiperův pás, který se rozprostírá za Neptunem. Hvězda je od Země vzdálena asi 25 světelných let a nachází se v souhvězdí Jižní ryby. Navíc je možné ji pozorovat pouhým okem.

Pásy jsou složeny z úlomků po srážkách větších vesmírných těles, jako jsou komety a asteroidy, proto se jim také jinak říká disky trosek. „Fomalhaut bych popsal jako archetyp disků trosek nalezených jinde v naší galaxii, protože má složky podobné těm, které máme v našem vlastním planetárním systému,“ řekl podle NASA hlavní autor článku András Gáspár. Již dříve se na tuto hvězdu a její pásy zaměřil Hubbleův teleskop, Herschel Space Observatory a ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Ostré snímky se však podařilo pořídit pouze u nejvzdálenějšího pásu a žádné vnitřní rozdělení vidět nebylo.

Rozdělení pásů až díky Webbovu dalekohledu

Vnitřní pásy byly objeveny až Webbovým teleskopem v infračerveném světle. „Webbův teleskop skutečně exceluje v tom, že jsme schopni fyzicky vyřešit tepelnou záři z prachu v těchto vnitřních oblastech. S Hubbleem a ALMA jsme byli schopni zobrazit spoustu analogů Kuiperova pásu a naučili jsme se spoustu o tom, jak se formují a vyvíjejí vnější disky. Potřebujeme ale Webba, aby nám umožnil zobrazit asi tucet pásů asteroidů jinde,“ řekl člen týmu Schuyler Wolff. Rozdělení pásu je nejspíše způsobeno gravitačními silami neviditelnými exoplanetami.


Poprvé byl pás u hvězdy objeven v roce 1983 pomocí infračerveného astronomického satelitu NASA. Otázkou však zůstává, kde jsou planety. Jelikož jsou pásy rozděleny, je možné, že mezi mezerami se planety nacházejí a tvarují jednotlivé prstence. „Myslím, že není přehnané říct, že kolem hvězdy je pravděpodobně opravdu zajímavý planetární systém,“ řekl člen týmu George Rieke.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze