Studie zveřejněná nature.com, kterou vedli čeští vědci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty UK (MMF UK), odhalila, že blesky na Jupiteru se vyvíjejí podobně jako ty pozemské. Jejich podobnost by mohla mít vlit na hledání života ve vesmíru. Data jim poskytla sonda Juno od NASA, která kolem Jupiteru krouží už od roku 2016.
„Výzkum blesků sice prováděly už starší sondy, ale až Juno, která k planetě doputovala v roce 2016, dokázala získat podrobná a dobře rozlišená data,“ řekla Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a MFF UK. Akademie věd České republiky uvedla, že předchozí sondy měly jinak nastavenou dobu expozice pro snímky a na jednom snímku se mohlo vyskytovat několik blesků zároveň, což zhoršovalo výzkum.
Na Zemi se blesky podle sciencenews.org tvoří, když se o sebe třou ledové krystalky s kapkami vody. Ty se nabíjejí, pohybují na opačné strany mraků a postupně generují statické elektrické náboje. Jakmile dosáhne napětí určité intenzity, vznikne blesk, který má v průměru rychlost stovky až tisíce metrů za sekundu. Ve studii použil tým nashromážděná data o rádiových vlnách ze sondy Juno a při analýze zjistil, že blesky na Jupiteru pulzují srovnatelnou rychlostí a postupně se rozšiřují stejně jako na Zemi.
⚡🛰️ Blesky na Jupiteru se svou povahou podobají pozemským
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) May 24, 2023
🤝 Studii mezinárodního týmu pod vedením pracovníků oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a katedry fyziky povrchů a plazmatu @matfyz publikoval včera časopis @NatureComms .
🛰️ Na základě nových dat… pic.twitter.com/mRk1meMu1z
„Podobně se uvnitř oblaku šíří výboje předcházející pozemské blesky, což potvrzují záznamy z měřicích stanic provozovaných oddělením kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR na severočeských observatořích Milešovka a Dlouhá Louka. Ty jsme v této studii použili jako důkaz podobnosti časových škál přípravných atmosférických výbojů na obou planetách,“ řekl Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a MFF UK.
Sonda Juno snímala mračna z Jupiterova povrchu z výšky asi 4 000 km, která jsou tvořena z velké části z páry čpavku. Pod nimi však jsou vodní bouřkové mraky, které sonda pomocí svých přístrojů studovala. Zjistilo se tak například, že se blesky a bouře nejčastěji nacházejí ve středních a polárních šířkách, naopak v oblasti rovníku téměř žádné nejsou.
