Bývalý šéf Roskosmosu zpochybnil, že by NASA přistála na Měsíci

Bývalý šéf Roskosmosu zpochybnil, že by NASA přistála na Měsíci
Fotografie: NASA
  • Rozogin si myslí, že USA v té době nebyly schopné se svými technologiemi přistát na Měsíci
  • Při přistání Apolla 11 však kolem Měsíce obíhala ruská sonda Luna 15
  • Rusko tedy tenkrát bylo ve spojení s NASA, aby nedošlo k narušení spojení mezi oběma kosmickými loděmi

Dmitrij Rozogin byl již téměř před rokem odvolán z funkce šéfa Roskosmosu, stále se však občas k vesmírným záležitostem vyjadřuje na Telegramu. Naposledy podle arstechnica.com zpochybnil, že Spojené státy v 60. letech minulého století opravdu dopravily astronauty na povrch Měsíce. „Nebylo mi jasné, jak Spojené státy na takové úrovni technologického rozvoje 60. let minulého století udělaly to, co nemohou udělat ani nyní?uvedl Rozogin.

Bývalý šéf údajně během působení v Roskosmosu požádal svůj tým, aby prozkoumal, zda NASA skutečně na konci 60. a začátkem 70. let přistála na Měsíci s více jak desítkou astronautů. Na konci vyšetřování pak Rozogin řekl, že nevěří tomu, že by Američané na Měsíci skutečně přistáli. Za jeho okamžitým odvoláním z funkce je to, že opakovaně vyhrožoval tím, že se ruská strana stáhne z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), posmíval se americkým astronautům a snažil se ISS využívat pro propagandistické účely. ISS je přitom prakticky jediným místem, kde spolupráce mezi Ruskem a USA stále funguje bez potíží.

V roce 1969 mělo Rusko na oběžné dráze Měsíce sondu

Konspiračních teorií o tom, že na Měsíci ve skutečnosti nikdo nepřistál, je stále mnoho a zdá se, že se Rozogin rozhodl držet této teorie. Faktem ovšem je, že Rusko v době, kdy přistávala NASA s Apollem 11 na Měsíci, mělo na jeho oběžné dráze sondu a mohlo pozorovat přistání prakticky v reálném čase. Kosmická loď Luna 15 byla na oběžné dráze ve stejnou dobu, kdy na povrch Měsíce vstoupil Neil Armstrong a Buzz Aldrin v roce 1969. V té době se dokonce NASA několikrát spojila s Ruskem ohledně komunikace mezi těmito dvěma kosmickými loděmi, aby nedošlo k narušení spojení.


Tehdy se konal vesmírný závod, kdo jako první na měsíčním povrchu přistane. Rusko si již v té době drželo prvenství s Gagarinem, který se jako první člověk podíval do vesmíru, Měsíc byl tak další zastávkou. V tomto případě však byla NASA rychlejší. Luna 15 měla za úkol nasbírat měsíční regolit a vrátit se zpět na Zemi o něco dříve než astronauti NASA. Sonda se však zřítila na povrch Měsíce, tím byl měsíční závod ukončen.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze