Tento týden se podíváme, co historie přinesla jak v České republice, tak i mimo naši planetu. Začneme v Dolních Věstonicích, kde byla 13. července 1925 nalezena soška Věstonické venuše. Soška z pálené hlíny pochází z období mladého paleolitu a její stáří se odhaduje na 29 000 až 25 000 let př. n. l. To z ní dělá jednu z nejstarších keramických sošek na světě a její objev změnil pohled na období paleolitu, jelikož se do té doby předpokládalo, že keramika v této době nebyla známá.
Věstonická venuše byla nalezena v archeologickém nalezišti mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Sošku objevil tým archeologa Karla Absolona, který tam prováděl průzkum mezi lety 1924 až 1938. Sám Absolon u objevu ale nebyl, jelikož se v tu dobu nacházel ve Francii. Věstonickou venuši nalezl dělník Josef Seidl spolu s technickým vedoucím výzkumu Emanuelem Daniou. Při nálezu byla soška rozlomena na dva kusy, které od sebe ležely přibližně 10 centimetrů.
Soška ženy je vysoká pouhých 11,5 cm a v bocích má 4,3 cm. Její široké boky a velká ňadra jsou hlavními znaky. V roce 2004 byla soška zkoumána na tomografu, kde bylo potvrzeno, že je vyrobena z jemné hlíny smíchané s vodou, ve které jsou zrnka vápence a úlomky kostí. Kromě toho byl objeven na hýždích otisk prstu přibližně desetiletého dítěte. Věstonická venuše byla prohlášena za národní kulturní památku a vidět ji není úplně snadné. Uložena je Moravském zemském muzeu v Brně, kde vystavují její kopii a originál je vystavován pouze ojediněle.
Nyní se podíváme trochu dále – až za naši planetu. Sonda Mariner 4 byla vypuštěna 28. listopadu 1964. Po několika předchozích neúspěšných pokusech se podařilo sondě po osmi měsících dorazit k Marsu. Mariner 4 proletěl kolem Marsu ve vzdálenosti 9,8 tisíc kilometrů. Tato mise tak poskytla 14. července 1965 úplně první snímky rudé planety. Vědci získali celkem 22 fotografií povrchu Marsu a dozvěděli se, že má, ač malé, tak své vlastní magnetické pole a jeho atmosféra je řídká a plná oxidu uhličitého. Sonda se nyní dle NASA nachází na sluneční oběžné dráze.
A ve vesmíru ještě zůstaneme, ale posuneme se trochu blíže k Zemi – k Měsíci. Ačkoliv tomu bude už 53 let, co první člověk vstoupil na Měsíc, dodnes je přistání na Měsíci předmětem konspiračních teorií, které to vyvrací. Cílem mise Apollo 11 bylo provést přistání na Měsíci s posádkou a vrátit se zpět na Zem. Cíl stanovil již v roce 1961 prezident John F. Kennedy. Další stanovený cíl byl shromáždit vzorky měsíčního povrchu a vzít je zpět na Zem.
Apollo 11 odstartovalo 16. července 1969 pomocí nosné rakety Saturn V s třemi astronauty – velitelem mise Neilem Armstrongem, pilotem velitelského modulu Michaelem Collinsem a pilotem modulárního modulu Edwinen Aldrinem známým spíše jako Buzz Aldrin. V rámci programu Apollo se jednalo o pátý pilotovaný let a třetí let k Měsíci. Na oběžnou dráhu Měsíce se dostali astronauti 19. července a o den později vystoupil Neil Armstrong jako první člověk na Měsíc. O samotném přistání si však povíme něco v dalším díle.
V tomto týdnu se stalo několik dalších událostí, které stojí za zmínku. 11. července 1895 se vůbec poprvé jel automobilový závod z Paříže do Bordeaux, jehož délka měla 1 178 km. V roce 1993 zasáhlo japonský ostrov Hokkaidó zemětřesení o síle 7,8 stupňů Richterovy stupnice, při kterém zemřelo 202 lidí. A 17. července 1996 se při letu Z New Yorku do Říma zřítil Boeing 747-131 do Atlantského oceánu a zemřelo všech 230 lidí na palubě. Ve stejný den, jen v roce 2014, byl sestřelen Boeing 777 od Malaysia Airlines nad Ukrajinou, který letěl z Amsterodamu do Kuala Lumpuru, i tehdy zemřeli všichni cestující, celkem jich bylo 298.
