Při zkoumání historie faxu vás určitě překvapí, jak je tato technologie ve skutečnosti stará. První patent pochází z roku 1843 pod názvem záznamový telegraf. Zde musel být originál kreslen vodivou barvou na nevodivou podložkou a byl snímán motorizovaným kyvadlem. Stejně složité zařízení bylo vyžadováno i na druhé straně, a tak se přístroj nikdy plně nerozšířil.
Nepomohlo ani následné nahrazení kyvadla otočným válcem, ani pozdější pohodlnější optické metody snímání obrazu. Předválečné faxy byly vždy na zakázku vyrobená zařízení, které si mohly dovolit provozovat jen ty největší a nejbohatší firmy, jako byly lodní společnosti nebo tiskové agentury. Důvodem bylo i to, že bylo nutné vybudovat vyhrazené linky.
Ta opravdová revoluce přišla až v 60. letech dvacátého století, kdy bylo pro faxování možné používat běžné telefonní linky. Ruku v ruce s tím šel rozvoj elektroniky, díky kterému se faxové přístroje zmenšily na stolní velikost a staly se dostupné i pro menší firmy. Neméně důležitý byl také rozvoj komunikačních protokolů a nasazení komprese. Přenos jedné strany se tak podařilo stlačit z původních 6 minut až na desítky sekund.
Faxová devadesátá
Zatímco v Americe a v Západní Evropě přišel největší rozmach faxování už během 70. let, na našem území jsme si museli z pochopitelných důvodů počkat o něco déle. Mezi viditelné známky tehdejšího „dynamicky se rozvíjejícího podnikatelského prostředí“ patřila fialová saka, bílé ponožky, postarší zahraniční vozy, nejlépe Mazdy, a v pozdější době i telefon v kufříku nebo hrdě pověšený za pasem.
Fax sice nebyl tak atraktivní, aby vás napadl hned při prvním výčtu, ale byl tady a byl svým způsobem také měřítkem úspěšnosti firmy. Pokud na vizitce stálo „tel./fax“ a číslo, pak bylo jasné, že jde o menší provoz, kde vše musí obsloužit jeden univerzální přístroj. Naopak vyhrazené číslo jen pro faxování byla subtilním, ale nepřehlédnutelným důkazem o tom, že ve firmě peníze nechybí. Něco podobného později zastávaly mobilní předvolby 0601, 0602 anebo Mercedesy zaparkované před moderními sídly.
(Duch) faxování stále žije
Protože rozvoj internetu brzdila špatná infrastruktura a monopolistické praktiky, mobilní telefony byly neuvěřitelně drahé a v úvodu prakticky nic neuměly, vydrželo faxování poměrně dlouho. O to paradoxnější je, že v USA a v Západní Evropě, zapustilo ještě pevnější kořeny než u nás.
Podle informací computerworld.com v roce 2019 spoléhalo 7 z 10 velkých amerických nemocnic na fax při posílání citlivých záznamů jako jsou záznamy pacientů nebo předpisy léků. Na vině není jenom zkostnatělý systém, nebo nedostatek financí, ale také zákony – poslat uvedené informace například e-mailem by bylo jeho porušením.
V roce 2019 spoléhalo 7 z 10 velkých amerických nemocnic na fax.
Podobné zprávy přicházejí i z jiných koutů světa. Z 500 největších německých společností je v 80 % z nich používán fax, nejčastěji pak kvůli interní komunikaci a léta neměnným procesům. V Japonsku zase fax boduje u domácností, protože tamní obyvatelé mají raději ručně psané texty, do kterých mohou obtisknout i další emoce.
A možná znáte i místo v Česku, kde se neustále faxuje. Stále se prodávají přístroje (viz úvodní snímek), stejně tak existují služby, které propojují faxy a digitální svět. Další propojení pak zůstává v hlavách mnoha z nás. Existuje řada zkazek o tom, jak si mnozí lidé nechávají tisknout e-maily, protože se jim s papírovými dokumenty lépe pracuje. Řada e-mailů mát tak i dnes ve své patičce výzvu jako „ Myslete na přírodu... Skutečně potřebujete vytisknout tento e-mail?“
