Evropská kosmická agentura (ESA) dnes po 14. hodině představila první plnobarevné snímky, které pořídil vesmírný teleskop Euclid, který bude studovat temnou hmotu a temnou energii. Doposud nebyl žádný teleskop schopen vytvořit tak ostrý astronomický snímek, který by zobrazil takto velkou plochu a zároveň v takové vzdálenosti. ESA zvěřejnila pět vesmírných snímků, které mají ukázat, jak je dalekohled výkonný.
Vědci se domnívají, že je vesmír tvořen z 95 % temnou hmotou a energií. Doposud nám ale není jasné, kde se tyto základní složky vesmíru vzaly a z čeho se skládají – nejsou totiž vidět. Euclid bude schopný nahlédnout až do vzdálenosti 10 miliard let a následně na těchto nasbíraných datech vytvoří největší kosmickou 3D mapu. Při jednom záběru totiž dokáže pozorovat obrovský rozsah vesmíru.
„Temná hmota přitahuje galaxie k sobě a způsobuje, že se otáčejí rychleji, než by to dokázala samotná viditelná hmota. Temná energie pohání zrychlené rozpínání vesmíru. Euclid poprvé umožní kosmologům společně studovat tato konkurenční temná tajemství. Euclid udělá skok v našem chápání vesmíru jako celku a tyto nádherné snímky Euclida ukazují, že mise je připravena pomoci odpovědět na jednu z největších záhad moderní fyziky,“ uvedla v tiskové zprávě ředitelka vědy ESA Carole Mundell.
Na prvním snímku můžeme vidět kupu galaxií nacházející se v souhvězdí Perseus, jenž je od nás vzdáleno 240 milionů světelných let. Snímek zobrazuje více jak 1 000 galaxií v souhvězdí a dalších 100 000 galaxií, které se nacházejí v pozadí. Některé jsou tak daleko, že světlu trvalo 10 miliard let, než k nám dorazilo. Druhým snímkem je spirální galaxie IC 342, která se podobá naší Mléčné dráze. Tato galaxie byla doposud špatně pozorovatelná, jelikož leží za Mléčnou dráhou a plyn, prach a hvězdy ztěžovaly výhled. Euclid je však vybaven tak citlivými přístroji a optikou, že dokáže proniknout skrze prach a plyn, který se nachází v popředí.
Další snímek zobrazuje nepravidelnou trpasličí galaxii NGC 6822. Od Země se nachází 1,6 milionu světelných let a byla objevena už v roce 1884. Už dříve ji pozoroval teleskop Jamese Webba, ale Euclid byl první, kterému se podařilo zachytit celou galaxii, včetně jejího okolí ve vysokém rozlišení, a to za pouhou hodinu. Čtvrtý snímek zobrazuje kulovou hvězdokupu NGC 6397, která je od Země vzdálená asi 7 800 světelných let. V současné době neexistuje jiný teleskop než Euclid, který by dokázal najednou pozorovat celou hvězdokupu v takovém rozlišení.
Poslední snímek zobrazuje mlhovinu Koňská hlava (Barnard 33), která je součástí souhvězdí Orionu. Díky tomuto pozorování vědci doufají, že v mlhovině objeví planety podobné Jupiteru a mladé hvězdy, které nebyly doposud viditelné. Tyto snímky jsou však jen začátek. Vědci nyní dokončují kalibrace a připravují se na vědecká pozorování, která začnou na začátku příštího roku.
