Mise ExoMars měla původně probíhat ve spolupráci mezi Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) a agenturou Roskosmos a hlavním úkolem bylo hledání života, vody a získání dalších znalostí o Marsu. Partnerství bylo postaveno na dvoufázovém programu. První fáze proběhla již v roce 2016, kdy byla vyslána na oběžnou dráhu Marsu sonda European Trace Gas Orbiter (TGO). Ta měla vypustit k povrchu Marsu demonstrativní modul Schiaparelli, který ovšem během sestupu přestal vysílat signály a poté havaroval. TGO se stále nachází na oběžné dráze Marsu a studuje jeho povrch.
Druhá mise měla proběhnout v roce 2020, byla ale odložena na letošní rok, jelikož inženýři objevili problém s padáky. Rover pojmenovaný Rosalind Franklin měl odstartovat na vrcholu ruské rakety Proton z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu a přistát pomocí landeru Kazachok. ESA nejprve pozastavila ruskou část mise poté, co Rusko napadlo Ukrajinu a minulý týden šéf ESA Josef Aschbacher oznámil, že spolupráci na celé misi ukončují.
Během úterního zasedání rada ESA uznala, že okolnosti, které vedly k pozastavení spolupráce, nadále přetrvávají. „V důsledku toho mě rada pověřila, abych oficiálně ukončil aktuálně pozastavenou spolupráci s Roskosmosem na misi ExoMars Rover and Surface Platform. Nové poznatky o cestě, která je před námi s jinými partnery, přinese brífink pro média 20. července,“ reagoval na Twitteru Aschbacher.
The adventure of the @ESA_ExoMars #RosalindFranklin rover isn't over. Bold plans to reshape Europe's strategy on the way forward for a new journey #ToMarsAndBack are on the horizon 🤩 https://t.co/9t6EDYlpDP pic.twitter.com/5CUHSWTxOF
— ESA_ExoMars (@ESA_ExoMars) July 12, 2022
Podle space.com ukončení spolupráce misi opět zpozdí, jelikož ESA musí najít jinou nosnou raketu, ale hlavně i nový lander. To odloží misi nejspíše až na rok 2028, jelikož datum startu navíc musí být v čase, kdy je Mars a Země vzájemně ve správné poloze, což se stane jednou za 26 měsíců.