Evropská vesmírná agentura (ESA) již na začátku března uvedla, že misi ExoMars, na které spolupracuje s ruskou společností Roskosmos, nejspíše odloží. Mise měla být zahájena letos v září. Rada ESA tento týden jednomyslně odhlasovala pozastavení spolupráce. „Mám velké sympatie k lidem, kteří na tomto projektu pracovali desítky let. Dokážu pochopit frustraci lidí na straně inženýrství, vědy i komunity,“ řekl generální ředitel ESA Josef Aschbacher.
„Hluboce litujeme lidských obětí a tragických následků agrese vůči Ukrajině,“ uvedla ESA v prohlášení. „Bylo učiněno rozhodnutí, že k tomuto startu nemůže dojít za současných okolností,“ řekl Aschbacher s odkazem na uvalení sankcí na Rusko. Podle spacenews.com dále uvedl, že je to zklamání pro lidi, kteří jsou do projektu zapojení, avšak sankce prakticky znemožňují start z kosmodromu v Kazachstánu.
Rada ESA pověřila generálního ředitele, aby zjistil možné alternativy. Aschbacher uvedl, že jednou z možností je obnovit spolupráci s NASA, se kterou měla ESA původně na této misi pracovat. NASA však od spolupráce upustila, a tak ESA oslovila Roskosmos. Pokud by se však spolupráce s Roskosmosem obnovila, mohl by se start mise provést v roce 2024, případně 2026 a 2028. Start rakety je možný vždy jen jednou za dva roky. Musí být naplánovaný tak, aby Země a Mars byly na svých drahách co nejblíže u sebe.
ESA suspends work with Russia on ExoMars mission https://t.co/H5L6SiMNCy
— SpaceNews (@SpaceNews_Inc) March 17, 2022
Pokud by došlo ke změně spolupráce, musela by se vyměnit nejen raketa Proton. Rusko také postavilo přistávací plošinu nazvanou Kazachok a samotný rover obsahuje ruské přístroje a radioizotopové topné jednotky. Rover pojmenovaný Rosalind Franklin má na Marsu sbírat vzorky až z dvoumetrové hloubky a očekává se, že během mise urazí několik kilometrů. Má celkově šest kol, která jsou po páru přidělány k podvozku, a každé lze nezávisle na sobě otáčet. Start byl odložen již dvakrát, a to v letech 2018 a 2020.
