Evropa v současné době zažívá druhou nejteplejší zimu od začátku měření. O tomto zjištění informovali odborníci z Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Od prosince do února byla průměrná teplota v Evropě o 1,4 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020.
Copernicus uvedl, že teploty byly obzvláště vysoké ve východní Evropě a na severu severských zemí. Odborníci uvedli, že zimy v Evropě jsou stále teplejší v důsledku globálního oteplování, které je způsobeno klimatickými změnami, za které mohou lidé. Vysoké teploty v zimě představují riziko pro divokou změř a zemědělství. Teplotní výkyvy mohou způsobit předčasný růst rostlin a následné umrznutí. Zvířata by se mohla dříve vzbudit ze zimního spánku a nečekaný mráz by je mohl poté ohrozit na životě.
📈 Most of western and southern Europe experienced drier-than-average conditions
— Copernicus ECMWF (@CopernicusECMWF) March 8, 2023
📈 Winter was the joint second warmest on record for Europe
📈 Antarctic daily sea ice extent also reached an all-time minimum
More ☞ https://t.co/i1x0g4qLMQ pic.twitter.com/yItHwnBwVh
„Měnící se klima znamená, že se zvířata snaží přestěhovat na nová místa, aby si stále byla v ideální teplotních podmínkách,“ uvedla pro reuters.com zástupkyně ředitele Centra pro politiku životního prostředí Imperial College London Tilly Collins. Copernicus poukázal na další extrémy související s klimatem, včetně antarktického mořského ledu.
„Naše nejnovější údaje ukazují, že antarktický mořský led dosáhl nejnižšího rozsahu za 45 let satelitních záznamů. Tento nízký stav mořského ledu může mít významné důsledky pro stabilitu antarktických ledových šelfů a v konečném důsledku i pro globální zvyšování hladiny moří. Polární ledové čepičky jsou citlivým indikátorem klimatické krize a je důležité pečlivě sledovat změny, ke kterým zde dochází,“ uvedla zástupkyně ředitele unijní služby Samantha Burgess.
