Ve 20. letech 20. století se na obloze proháněla letadla s dřevěnou konstrukcí, která pilotovali především odvážlivci, nikoliv bohatí cestovatelé. O masovém létání „jen tak na dovolenou“ tehdy nemohla být ani řeče. V této situaci se William Bushnell Stout, inženýr z Minnesoty, rozhodl revolučně změnit leteckou dopravu a zkonstruoval první celokovové vícemotorové letadlo ve Spojených státech. Stout měl pro tento převratný projekt potřebné technické dovednosti, ale chyběly mu finanční prostředky na uskutečnění jeho vize.
Sáhl proto po formě financování, kterou bychom dnes nazvali crowdfundingem. Oslovil elitní detroitské průmyslníky s nabídkou investice ve výši 1000 dolarů pro každého. To neuniklo pozornosti Henryho Forda, jehož jméno už tehdy bylo dobře známé v automobilovém průmyslu. Nabídl částku, která pokryla zbývající potřeby, ale přišel se svými vlastními podmínkami. Komunitní financování se tak změnilo na běžnou investici.
Když toto spojenectví oznámili tisku, Henry ford ho komentoval následujícími slovy: „Letectví dospěje, až budou letadla komerčně vyvinuta. A dokážu si představit dny, kdy se jich budou vyrábět tisíce. Letadla budou účinnější než automobily při odstraňování nedorozumění mezi lidmi, protože zmenší vzdálenosti ve světě. Mohou dokonce pracovat pro mír, protože až se stanou populárními, dají lidem do rukou moc a udělají krátký proces s válečnými štváči.“
V roce 1925 se Fordovy vize začaly naplňovat, když zahájil provoz společnosti Ford Air Transport Service, což znamenalo vznik první nákladní letecké společnosti. Zahajovací let se uskutečnil mezi Dearbornem a Chicagem s využitím Stoutova jednomotorového letadla 2AT, což znamenalo významný krok směrem k budoucnosti, kterou si Ford představoval pro komerční letectví. Toto období pokroku připravilo půdu pro novou éru v leteckém průmyslu.
Vzestup a pád Fordu Trimotor
To byl však jen začátek. Všem bylo jasné, že budoucnost má především přeprava platících pasažérů, kterým bylo potřeba zajistit větší bezpečí a pohodlí. Dřevěnou konstrukci tak nahradila kovová a jeden motor rovnou tři. V té době divize vyvíjela nástupce letounu 2-AT, třímotorový prototyp (3-AT), který měl nedostatečný výkon a nebyl schopen letět rychleji než 100 kilometrů za hodinu. Naštěstí prototyp 3-AT a celou továrnu Stout zničil požár, který poskytl příležitost k přepracování nevýrazné konstrukce třímotorového letounu.
Tento neúspěch připravil půdu pro vytvoření modelu Ford Trimotor, známého také jako 4AT. Tento letoun se vyznačoval Stoutovou celokovovou konstrukcí s vlnitým povrchem křídel a trupu, což snižovalo aerodynamický odpor a zvyšovalo integritu konstrukce. Trimotor byl vybaven třemi radiálními motory Wright J-4 o výkonu 200 koní, dvěma na křídlech a jedním na přídi, a jeho konstrukce umožňovala pokračovat v letu i v případě poruchy jednoho motoru. Při svém debutu v roce 1926 mohl Trimotor letět úctyhodnou rychlostí 172 kilometrů za hodinu.
V roce 1927 začala výroba skromně s 15 letadly, v roce 1929 dosáhla vrcholu s 86 letadly a v roce 1932 klesla na pouhá tři letadla. Nakonec byla výroba ukončena v roce 1933 po vyrobení 199 letadel. Tento pokles byl způsoben několika faktory, včetně ekonomických, konkurenčních a právních problémů.
Důvod číslo jedna je jasný: velká ekonomická krize připravila o peníze jak střední třídu, tak ty nejbohatší a plány na masové létání tak musely počkat – nejen do konce krize, ale pak do konce války. Důvod číslo dvě může být popsán jako obligátní „usnutí na vavřínech“. Ford se nechal ukolébat tím, že jeho letadlo je „rekordní“. Konkurence, včetně zárodků budoucího Boeingu, však přišla s mnohem ekonomičtějším model dvou motorů, kdy k bezpečnému návratu stačil jeden. Vše pak dokonaly právní problémy, konkrétně patentové spory s německým výrobcem letadel Junkers, které prakticky znemožnily vstup na evropský trh.
Jak továrna na letadla, tak aerolinky a další přidružené podniky skončily v obrovských ztrátách a aby s sebou nestrhly i automobilku, byly v roce 1936 uzavřeny. Ford Trimotor byl sice průkopníkem letectví hned po svém uvedení na trh, ale neúprosné tempo průmyslového vývoje jej rychle učinilo zastaralým.
