Hodiny soudného dne byly vytvořeny v roce 1947 atomovými vědci z organizace Bulletin of Atomic Scientists. Organizace byla založena v roce 1945 Albertem Eisteinem, Robertem Oppenheimerem a Eugenem Rabinowitchem, kteří se podíleli na výrobě atomové zbraně v projektu Manhattan, a chtěli tak upozornit na hrozby, které mohou vynálezy lidstvu přinést. Nyní se Hodiny soudného dne posunuly a do půlnoci zbývá už jen 90 sekund. K posunu došlo zejména kvůli válce na Ukrajině, klimatické krizi, ale i biologické hrozbě, jako je COVID-19.
„Žijeme v době bezprecedentního nebezpečí a čas Hodin soudného dne tuto realitu odráží. 90 sekund do půlnoci je nejblíže k půlnoci, kdy byly hodiny nastaveny, je to rozhodnutí, které naši odborníci neberou na lehkou váhu. Vláda USA, její spojenci v NATO a Ukrajina mají mnoho kanálů pro dialog; vyzýváme vůdce, aby je všechny prozkoumali naplno, aby mohli vrátit hodiny,“ řekla prezidentka a generální ředitelka Bulletin of the Atomic Scientists Rachel Bronson, PhD. Od roku 2020 byly hodiny nastaveny na 100 sekund před půlnocí.
Hlavní důvody posunutí času
Válka na Ukrajině k posunutí hodin přispěla výrazně, nebyl to však jediný důvod. Další hrozbou jsou nukleární zbraně. Mezi Ruskem a USA je aktuálně platná smlouva New START, které platnost vyprší v únoru 2026. Do té doby je potřeba smlouvu obnovit. Čína neustále rozšiřuje svou jadernou kapacitu a mohla by podle thebulletin.org do roku 2035 svůj arzenál zpětinásobit. Severní Korea intenzivně testuje balistické rakety, které jsou schopné mezikontinentálního letu.
“No matter the potential source — natural, accidental, or intentional — there are steps national leaders can take to reduce catastrophic biological risks.” – The 2023 #DoomsdayClock Statement.
— Bulletin of the Atomic Scientists (@BulletinAtomic) January 27, 2023
What do you want to see done to #TurnBackTheClock?https://t.co/hSyLBMMGoI pic.twitter.com/8f9LRav7Xj
Kromě zbraní je zde i klimatická krize. Na základě udělených sankcí Rusku se hledají řešení pro získání zemního plynu a ropy mimo Rusko. To pozastavuje boj proti klimatickým změnám. Emise oxidu uhličitého se po útlumu způsobené koronavirem opět postupně navyšovaly, až dosáhly rekordu. Extrémní počasí v minulém roce mělo za následek nedostatek vody, vlny veder i záplavy, což vedlo ke zničení úrody a úmrtím.
Další hrozbou jsou biologické hrozby, jako byla pandemie COVID-19. Nejde však jen o tuto nemoc, biologickým hrozbám jsme vystaveni neustále, stačí aby došlo k havárii v laboratoři, nemoc se ze zvířete přenesla na člověka nebo byly při válce použity biologické zbraně. Poslední hrozbu pak představují kybernetické dezinformace, které se šíří neuvěřitelnou rychlostí a poskytují zavádějící informace, případně naopak jsou některé informace zatajovány. Například v Rusku bylo zablokováno šíření pravdivých informací o válce na Ukrajině.