Hubbleův dalekohled pořídil nový snímek reflexní mlhoviny NGC 1999, kde je uprostřed jasně viditelná díra, která nápadně připomíná klíčovou dírku. Mlhovina se nachází asi 1 350 světelných let daleko od Země a je blízko mlhoviny Orion, což je k Zemi nejbližší oblast, kde vznikají hmotné hvězdy. NGC 1999 je osvětlená díky novorozené hvězdě V380 Orions, která je téměř uprostřed a je opravdu rozžhavená. Její povrchová teplota dosahuje přibližně 10 000 stupňů Celsia, což je asi dvojnásobek teploty Slunce.
V galaxiích však často nevidíme takové temné skvrny, o co se tedy jedná? ESA si původně myslela, že je to Bokova globule – malá tmavá mlhovina obsahující hustý kosmický prach a plyn, kde mohou vznikat hvězdy. Další pozorování však přinesla daleko jednodušší odpověď – je to pouze prázdné místo ve vesmíru. Proč a jak ale tato trhlina v mlhovině vznikla, to zůstává otázkou.
Peer into this cosmic keyhole!
— Hubble (@NASAHubble) October 28, 2022
This #HubbleFriday showcases NGC 1999, a reflection nebula located 1,350 light-years from Earth. The nebula is quite literally composed of stardust: the leftover dust and gas from a newborn star! Read more: https://t.co/oZtNXNhRP6 pic.twitter.com/piRng527lJ
Nový snímek byl pořízen za pomoci archivních dat z Hubbleova teleskopu, konkrétně z přístroje Wide Field Planetary Camera 2 (WFPC2). Ten vytvořil většinu snímků při pozorování vesmíru díky jeho (v té době) vynikající kvalitě a rozlišení. Jeho infračervený senzor byl nejdůležitější, jelikož pouze tak mohl Hubbleův dalekohled vidět přes oblaka prachu hvězdy v mlhovinách i za nimi. Nakonec byl v roce 2009 nahrazen WFPC3 a nyní je uložen v muzeu ve Washingtonu DC.
Reflexní mlhovina NGC 1999 byla poprvé Hubbleovým teleskopem zachycena v roce 1999 – krátce poté, co proběhla třetí servisní mise. Objevena byla ale už asi před dvěma stoletími sirem Williame Herschlem a jeho sestrou Caroline. Tyto dávné objevy teď mohou vědci zkoumat a zjišťovat, jak vlastně vznikly. Ačkoliv se může zdát, že Hubbleův vesmírný dalekohled je už zastaralý, není tomu tak. Tím, že se nachází na oběžné dráze Země, byl několikrát servisován a některé díly byly vyměněny za modernější. Nemůže se sice vyrovnat svému nástupci – Webbovu vesmírnému teleskopu, který dokáže detekovat opravdu velmi slabé světlo z hvězd – ale stále přináší nové informace o vesmíru.
