Indie je čtvrtou zemí, která dosáhla Měsíce. Chandrayaan 3 přistál na Měsíci

Indie je čtvrtou zemí, která dosáhla Měsíce. Chandrayaan 3 přistál na Měsíci
Fotografie: NASA
  • Sonda Vikram přistála na měsíčním povrchu ve 14:33 středoevropského času
  • Při brzdění na optimální rychlost nenastaly žádné problémy
  • Asi 150 metrů nad povrchem sonda vyhodnotila místo jako nevhodné a během okamžiku našla lepší

Dnes odpoledne se Indie přidala ke Spojeným státům, Číně a bývalému Sovětskému svazu a stala se čtvrtou zemí, které se podařilo dosáhnout povrchu Měsíce. Ve 14:15 lander zahájil z výšky něco málo přes 30 km sestupový manévr a opustil tak oběžnou dráhu Měsíce. Jak se sonda blížila k povrchu, postupně zpomalovala. Takzvaná hrubá brzdící fáze byla ukončena při sestupu do výšky 7 400 metrů a následovalo jemné brždění. Při výšce asi 150 metrů nad povrchem Vikram získal potřebnou horizontální i vertikální rychlost pro to, aby bezpečně přistál.

Při výšce asi 70 metrů nad zemí lander pomocí kamery zjistil, že nepřistává do vhodného místa. Rychle však automaticky vyhledal jiné místo, kde následně 14:33 přistál. Tento manévr jen ukázal, že Indie byla pečlivě na celou misi, a i možné komplikace, připravena. Jako první se jí podařilo přistát do oblasti jižního měsíčního pólu, kde by se měl nacházet vodní led. „Měkké přistání na Měsíci! Indie je na Měsíci!“ uvedl podle space.com předseda ISRO Sreedhara Somanath v živém vysílání.

Lander Vikram disponuje čtyřmi motory, pomocí kterých se mu podařilo přibrzdit před měsíčním povrchem a následně měkce přistát. Oproti svému předchůdci má také silnější nohy pro přistání, které byly vylepšeny na základě předchozího neúspěchu při přistání s Chandrayaan 2. Nyní bude po dobu 14 dní podnikat vědecké experimenty a také vypustí malý rover, který uvnitř sebe nese. Kdy však bude vypuštěn zatím nebylo uvedeno.


Při startu byl lander vybaven pohonným modulem, který jej dostal nejprve na oběžnou dráhu Země a následně na oběžnou dráhu Měsíce. Tam kroužil na eliptické oběžné dráze. Ve chvíli, kdy byla sonda vždy nejblíže k povrchu Měsíce, pohonný modul vždy přibrzdil pomocí motorů a tím se tak postupně snižovala jeho oběžná dráha, až se stala téměř kruhovou. Z tohoto důvodu modul zůstával několik dní na oběžné dráze. Tímto postupným manévrováním se tak podařilo zajistit měkké přistání.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze