Už na základní škole jsme se učili, že naše planeta se nachází ve Sluneční soustavě a ta zase v galaxii Mléčná dráha. Mnoho z nás si ještě pamatuje, kdy jsme museli umět vyjmenovat devět planet Sluneční soustavy, a to až do roku 2006, kdy bylo Pluto přeřazeno mezi trpasličí planety. Sluneční soustava ale skrývá nejrůznější tajemství, která vědcům pomáhají zjistit více o tom, jak vlastně vznikl život na Zemi, a i celá naše planetární soustava.
Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun – to jsou planety naší Sluneční soustavy, které známe nazpaměť. Mezi nimi jsou ale i trpasličí planetky, které nesplňují parametry planety, ale krouží taktéž okolo Slunce. Jedná se například o Ceres, která se nachází mezi Marsem a Jupiterem, Pluto, který je za Neptunem a také Eris, která se nachází taktéž až za Neptunem. Podle Mezinárodní astronomické unie byly objeveny ještě další dvě trpasličí planety, a to Haumea a Makemake.
Aby mohlo být vesmírné těleso pojmenováno planetou, musí splňovat určitá kritéria. Musí obíhat kolem své hvězdy, mít dostatečnou velikost k tomu, aby byla zformována na kouli a musí mít dostatečnou gravitaci k tomu, aby kolem sebe dokázala udržet stabilní orbitu i s objekty, které byly přitaženy či vznikly u planety – měsíce. Těch je ve Sluneční soustavě několik stovek a další se neustále objevují, a to zejména u Jupitera a Saturnu.
Pokud máte za to, že naše Sluneční soustava se nepohybuje, pak jste na omylu. Podle NASA se řítí vesmírem v rychlosti asi 828 000 km/h a postupně obíhá kolem středu galaxie Mléčná dráha. Jedná se ale o daleko větší oběh, než jaký probíhá u planet kolem Slunce. Jeden oběh kolem galaktického středu trvá přibližně 230 milionů let. A pokud by vás zajímalo, kde se naše planetární soustava v Mléčné dráze nachází, pak je to v malém, částečném rameni pojmenovaném Orionovo rameno.
Okraj soustavy skrývá množství objektů
Slyšeli jste někdy pojem Kuiperův pás? Jedná se o obrovskou oblast, která se nachází za Neptunem. Vzhledem k velké vzdálenosti od Slunce se jedná už o velmi chladnou oblast, kde je obrovské množství asteroidů a komet. Podle NASA se v této oblasti nachází stovky tisíc vesmírných objektů, které jsou široké 100 km a více. Z hlediska studování je toto místo tak odlehlé, že jej doposud pozorovala jen hrstka vesmírných lodí. Úplně poprvé se to vědcům podařilo už v roce 1983 se sondou Pioneer 10. Ta ale do Kuiperova pásu pouze vlétla a žádný objekt nezkoumala. To se podařilo až kosmické lodi New Horizons, která v roce 2015 prolétla kolem Pluta, jeho měsíců a objevila později planetku Arrokoth, která je složená ze dvou nepravidelných koulí.
