Kapesní počítače Palm předpověděly chytré telefony, které znamenaly jejich konec

Kapesní počítače Palm předpověděly chytré telefony, které znamenaly jejich konec
Fotografie: Palm Inc.

Kapesní zařízení s dotykovým displejem, do kterého si můžete instalovat aplikace a využívat ho tak jako malý počítač, který máte neustále s sebou. Zní to jako přesný popis dnes všudypřítomných chytrých telefonů. Takové zařízení, osobního digitální asistenta, jste však mohli mít už v druhé půlce devadesátých let. Proč tedy tento vizionářský nápad nepřežil do dnešních dní?

I když segment osobních počítačů existuje už od osmdesátých let, masivní rozvoj přišel o dekádu později. Společně s tím se i přemýšlelo, jak to udělat, aby jejich uživatelé nemuseli být připoutáni ke stolu, na němž počítač stojí. Kdo tehdy používal notebook, bude určitě souhlasit s tím, že to nebyl žádný skvělý zážitek, velké a těžké stroje měly mizerný výkon a ještě horší výdrž na baterie, takže sloužily spíše jako přenosné počítače, o nějaké práci v terénu obvykle nemohla být moc řeč.

Proto se úvodem objevil druhý myšlenkový proud, který chtěl začít s návrhem od začátku a vše, od procesoru až po operační systém, podřídit tomu, aby zařízení podobné počítači déle vydrželo a dalo se používat i mimo kancelář. Souhrnně se takovým zařízením začalo říkat PDA (Personal Digital Assistant). Dostat je ale mezi lidi a udělat z nich masovou záležitost, to byl tuhý oříšek, na kterém si vylámal zuby i tehdejší Apple. Jeho Newton uvedený v roce 1992 se kvůli mnoha problémům nedokázal prosadit a po pouhých šesti letech byl ukončen.

Palm Pilot 1000
Jeden z prvních Palmů, model PalmPilot 1000 se prodával pod hlavičkou U.S. Robotics. V březnu 1996 se začal nabízet za 399 $, což je v dnešních cenách asi 800 dolarů, tedy necelých 20 tisíc korun.

Jedním z důvodů bylo, že v mezičase, konkrétně v roce 1996, přišla do té doby nepříliš známá divize U.S. Robotics s názvem Palm Computing se svými PalmPiloty. Prototyp prvního organizéru se jmenoval „Palm Taxi“, kterou následoval komerčně prodávaný PalmPilot 1000 a 5000. Po mimosoudním urovnání žaloby o porušení ochranné známky, kterou v roce 1998 podala společnost Pilot Pen Corporation, přestala společnost tento název používat, místo toho svá kapesní zařízení označovala jako Palm Connected Organizers nebo častěji jen jako Palm.

I když byla výbava prvních kusů slabá a postrádala většinu toho, co palmy uměly ke konci své kariéry, byl to průlom hlavně díky zmiňovanému sladění hardwaru a operačního systému Palm OS. Díky němu byl chod svižný. Byl totiž použit menší trik známý jako falešný multitasking, kdy běžela jen jedna aplikace na popředí, zatímco všechny ostatní byly vypnuty a měly uložený svůj stav. Postupem času bylo možné mít jednu aplikaci v paměti spuštěnou v paměti jako rezidentní, a tak se Palmy například naučily přehrávat MP3.

Tomu odpovídal i prudký rozvoj v druhé polovině devadesátých let. Každá nová generace přinesla skokový nárůst operační paměti a přibývaly další a další funkce: infračervený port, podsvícení, paměťové karty, barevný displej a dokonce první pokusy o bezdrátovou konektivitu.

Příchod nového milénia tak zastihl Palm ve skvělé formě a název této firmy byl prakticky synonymem pro PDA. Firma držela asi tři čtvrtiny trhu s osobními organizéry: výraznější konkurenci představoval jen Microsoft se svými mobilními Windows nebo z pohledů Američanů exotický britský Psion s hardwarovou klávesnicí. To se však pomalu začalo měnit. Nokia začala rozšiřovat nabídku svých přístrojů o ty s operačním systémem Symbian a brzy začalo být jasné, že budoucnost patří tomu, komu se podaří integrovat všechny tyto funkce do jednoho přístroje.

Nedá se říci, že by Palm tento okamžik zaspal. Jeho řada Treo zvládala držet krok s vývojem a nabízela výbavu v podobě fotoaparátu, mp3 přehrávače, Bluetooth a GSM modulu pro volání a datové přenosy. Palm se dokonce pragmaticky spojil s Microsoftem a v těcho přístrojích nabízel Windows Mobile, které se pro multimediální využití zdály být vhodnější, než jeho systém zaměřený hlavně na produktivitu.

Nic však nepomohlo, v roce 2003 se do čela pelotonu mobilních systému dostal Symbian od Nokie. Pak ale přišel jeden okamžik v roce 2007, kdy Steve Jobs na pódiu prohlásil už tehdy trochu otřepané „One More Thing“ a vytáhl z kapsy první iPhone. O rok později přišel s menší pompou první Android a i když to tak tehdy nemuselo nutně vypadat, byl to nadpis nové kapitoly historie operačních systémů.

PalmTreo 750
Jeden z posledních rozšířenějších modelů bylo Treo750 z roku 2007. Ani špičková výbava však nestačila na Nokii, ve stejném roce navíc přišel první iPhone.

Následoval smutný osud, který je podobný mnoha zvučným jménům minulosti. Ten zahrnuje ještě jeden zoufalý pokus o návrat, který měl Palmu zajistit zbrusu nový operační systém WebOS. Následoval ale prodej společnosti. HP ale s Palmem nevěděla, co dál, a tak následoval další odprodej, tentokrát TCL. Pod jeho taktovkou vznikl tento podivný mobil k mobilu, ale tento koncept se neujal a to ani jako samostatný přístroj. Poslední zmínka z roku 2021 pak jen slibuje příchod obyčejných sluchátek.

Kdysi slavné jméno tak představuje jen prázdnou schránku, popřípadě vzpomínky na skoro tři dekády starou historii. I když Palmy nakonec skončily ve slepé uličce, jejich přínos k proměně dnešního světa je všudypřítomný.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze