Mise NASA Juno odstartovala k Jupiteru v srpnu 2011 a k naší největší planetě dorazila o pět let později. Kromě plynného obra se ale zaměřuje i na jeho největšího měsíce, mezi které patří i Europa. O tomto měsíci se vědci domnívají, že by se na něm mohl nacházet alespoň mikrobiální život, jelikož pod jeho ledovou krustou se nachází obrovský oceán vody.
A vědci nyní v Nature Astronomy zveřejnili výsledky o tom, kolik kyslíku vlastně Europa produkuje. Studie zjistila, že produkce je o poznání nižší, než uváděly předchozí výzkumy. Výsledky byly odvozeny z měření uvolňování vodíku z povrchu ledového měsíce díky přístroji JADE, který je na sondě Juno. Vědci předpokládají, že množství vyprodukovaného kyslíku je asi 12 kg za sekundu. Oproti předchozím odhadům, které uváděly i přes 1 000 kg za sekundu, je to tedy podstatně méně. Vědci také předpokládají, že část vyrobeného kyslíku se dostane do oceánu pod povrchem.
Europa má na rovníku průměr 3 100 km a je čtvrtým největším měsícem Jupitera. Díky kyslíku a oceánu má podmínky vhodné pro život. „Evropa je jako ledová koule, která pomalu ztrácí vodu z tekoucího potoka. Až na to, že v tomto případě je potok tekutina ionizovaných částic, které oblétají kolem Jupitera v jeho mimořádném magnetickém poli,“ uvedl vědec Jamey Szalay z univerzity Princeton.
The #JunoMission has uncovered new insights into the oxygen production on Jupiter’s icy moon Europa.
— NASA JPL (@NASAJPL) March 5, 2024
In a recent study, scientists calculated that Europa produced significantly less oxygen than most previous estimates. More on their findings: https://t.co/ZrdjqQHD5Z
Produkci kyslíku bude také z blízka studovat mise Europa Clipper, která má odstartovat letos v říjnu. K Jupiteru dorazí v roce 2030, kdy pomocí devíti vědeckých přístrojů bude zjišťovat, zda má Europa skutečně vhodné podmínky k tomu, aby na ni mohl vzniknout život. Hlavním cílem mise bude zjistit, jak hluboký je oceán nacházející se pod povrchem a jaké je jeho chemické složení.
