V roce 2020 se poprvé objevilo nové infekční onemocnění COVID-19, které může být za splnění určitých podmínek uznáno a odškodněno jako nemoc z povolání. Zatímco v roce 2020 bylo do Národního registru nemocí z povolání (NRNP) nahlášeno pouze 150 případů koronaviru, v roce 2021 to bylo už 5 369 případů, z toho 32krát šlo o recidivu tohoto onemocnění. To způsobilo výrazný zlom ve vývoji celkového počtu případů nemocí z povolání v ČR. Zatímco v roce 2020 bylo hlášeno 1 112 případů všech nemocí z povolání, v roce 2021 to bylo 6 043 případů. Z nich COVID-19 tvořil téměř 89 %. U onemocnění COVID-19 se v 99 % jednalo o pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách.
— Státní zdravotní ústav (@szupraha) March 29, 2022
„Co se týká detailnějšího rozdělení profesí, koronavirem onemocněly zejména zdravotní sestry (2 670 případů). V sestupném pořadí následovali lékaři (780 případů), sanitářky – ošetřovatelky (732 případů), pracovníci sociálních služeb (289 případů) a záchranáři – řidiči sanitních vozů (272 případů) a další,“ upřesňuje doc. MUDr. Pavel Urban, CSc., z Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ.
Pokud bychom se podívali na situaci všech uznaných nemocí z povolání po krajích, pak nejvíce jich nahlásil Moravskoslezský kraj, kde hovoříme o celkem 1 187 případech, a to představuje téměř 20 % všech hlášených případů. Opět přední příčka v tomto kraji patří koronaviru s celkem 999 případy. Ve srovnání s rokem 2020 došlo v roce 2021 k celkovému nárůstu počtu hlášených nemocí z povolání ve všech krajích o 50 až 935 případů. Opět byl na vině především COVID-19. Největší nárůst byl v kraji Olomouckém, nejmenší v kraji Karlovarském. I podle krajů platí, že nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví Zdravotní a sociální péče.
„U dalších popsaných nemocí z povolání nepozorujeme žádné zásadní výkyvy, koronavirus nám vytvořil opravdu zlom ve statistikách, které se jinak, z pohledu dalších běžně hlášených nemocí z povolání rok od roku prakticky výrazně nemění. V souhrnu se kromě koronaviru mezi nečastější nemoci z povolání řadí diagnóza syndromu karpálního tunelu z přetěžování lokální svalovou zátěží nebo z vibrací a kontaktní alergické dermatitidy,“ dodává MUDr. Vladimíra Lipšová, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ.
