23. srpna na Měsíci přistála indická mise Chandrayaan 3 v oblasti jižního měsíčního pólu. Z landeru Vikram byl ještě vypuštěn rover Pragyan, který prozkoumává měsíční povrch. Mise bude fungovat pouhých 14 dní, jelikož poté začne v oblasti lunární noc a solární panely se přestanou dobíjet ze slunečního světla. Indie tak neztrácí čas a všechny své přístroje plně zapojuje do vědeckých misí. Přístroj Laser-Induced Breakdown Spectroscopy (LIBS), který je umístěný v roveru Pragyan, sonduje měsíční povrch a zjišťuje, jaké prvky se v půdě nacházejí.
Když LIBS studoval půdu na měsíčním jižním pólu, odhalil její složení z hliníku, vápníku, chrómu, železa, manganu, kyslíku, titanu a křemíku. Jedna sloučenina ale vědce překvapila a tou je síra. Objev je překvapující, ale podle popisu Indické kosmické agentury (ISRO) nebylo dříve možné tento prvek objevit, jelikož orbitery, které nad touto oblastí prolétají, na to nejsou vybaveny.
Chandrayaan-3 moon rover reveals surprising composition of lunar south pole soil https://t.co/UDGIjrnqgj pic.twitter.com/kbUv80N36S
— SPACE.com (@SPACEdotcom) August 30, 2023
Podle space.com úplné chemické složení půdy v této oblasti pomůže všem následujícím misím, včetně misí Artemis, jelikož se bude mnohem lépe plánovat, co bude potřeba ze Země astronautům přivézt pro přežití. Síra by se dala využít například jako stavební materiál, nebo do solárních článků a baterií. ISRO se nyní důkladně zaměřuje na hledání toho nejdůležitějšího prvku – vodíku.
