Indická mise Chandrayyan 3 přistála na měsíčním povrchu 23. srpna a přidala se tak ke spojeným státům, Číně a Rusku, kteří již na jeho povrchu přistály. Jako první se jí však podařilo přistát v oblasti měsíčního jižního pólu, kde se předpokládá, že je vodní led. Lander Vikram po přistání vypustil malý rover Pragyan, který je nyní od něj vzdálen několik metrů. Mise trvala pouhých 14 dní, což je jeden lunární den. Jelikož oba přístroje fungují na solární panely, ve chvíli, kdy nastane na Měsíci noc, nemají se z čeho dobíjet. Indie je však zkusila přepnout do hibernace a nyní čeká, zda dokáží odolat nízkým teplotám a znovu začít fungovat.
Na měsíčním pólu není teplota zrovna příjemná – může klesnout až na -253 stupňů Celsia. Lander ani rover nemají žádné ohřívače, které by jim pomohly přístroje udržet při teplotě, ve které by nezamrzly, ačkoliv podle space.com při ostatních měsíčních misí je to běžné vybavení. Jedná se o radioizotopové ohřívací jednotky, které pasivně vyzařují teplo a udržují tak přístroje při provozních teplotách. Příkladem jsou tomu i sondy Voyager 1 a 2, které putují vesmírem a díky plutoniu, které se postupně rozpadá a vytváří tak teplo, jsou schopné neustále zasílat data z mezihvězdného prostoru.
Jelikož mise Chandrayaan 3 nebyla žádným ohřívacím systémem vybavena, bude se jednat o opravdovou náhodu, pokud se jim podaří opět spustit přístroje. Indická kosmická agentura (ISRO) veřejně neuvedla, z jakého důvodu radioizotopové ohřívače do landeru a roveru neinstalovala, ale mise ani lunární noci neměla být přizpůsobena. Veškeré vědecké cíle mise byly splněny, a tak i když se již komunikaci nepodaří navázat, jednalo se o úspěšnou misi.
After 14 days of lunar daylight, Pragyan the rover will need to survive 14 days of lunar night. Will it turn on again? ‘India's Chandrayaan-3 robotic moon explorers don't have heaters. Can they survive the frigid lunar night?’ https://t.co/dRH88mSTGM
— Janna Levin (@JannaLevin) September 11, 2023
ISRO lander i rover před uvedením ke spánku plně nabila, zda to však bude stačit k tomu, aby přežily mrazivé teploty, se dozvíme kolem 22. září. Jakmile totiž první paprsky slunce dopadnou na solární panely obou přístrojů, bude ihned jasné, zda bude mise dalších 14 dní pokračovat. Šance je však opravdu malá.
