Indická vesmírná agentura (ISRO) nyní zažívá nejrušnějších 14 dní, jelikož po povrchu Měsíce se projíždí její rover Pragyan a lander Vikram provádí vědecké experimenty. 23. srpna se Indie stala čtvrtou zemí, které se podařilo na měsíčním povrchu přistát a následně vypustila z landeru i malý rover, který nyní nechává na Měsíci stopy, jež má na kolech znak agentury ISRO. Agentura nejdříve ukázala video, jak Pragyan sjíždí z plošiny na povrch a dnes ukázala fotografie, které rover pořídil.
Snímky pochází ze včerejšího dne, ale ISRO je zveřejnila až dnes. „27. srpna 2023 narazil Rover na kráter o průměru 4 metrů umístěný 3 metry před svou polohou. Rover dostal příkaz vrátit se po cestě. Nyní bezpečně míří na novou cestu,“ uvedla ISRO na X. Pragyan funguje na solární panel, který byl hned po vyjetí z Vikramu vysunut. Na studium povrchu má 14 dní, poté nastane u jižního měsíčního pólu noc a solární panel tak nebude mít už možnost získat energii na fungování.
Rover už ujel několik metrů, ale vzhledem k tomu, že je malý, je potřeba se pečlivě vyhýbat kráterům, ve kterých by mohl lehce uvíznout. Rover by měl na Měsíci hledat vodní led, který by se dle předpokladů měl nacházet právě v hlubokých kráterech, kde mohla voda zůstat. Mise Chandrayaan 3 je podle space.com první misí, které se podařilo přistát poblíž jižního měsíčního pólu a má tak privilegium jej prozkoumat.
Chandrayaan-3 Mission:
— ISRO (@isro) August 28, 2023
On August 27, 2023, the Rover came across a 4-meter diameter crater positioned 3 meters ahead of its location.
The Rover was commanded to retrace the path.
It's now safely heading on a new path.#Chandrayaan_3#Ch3 pic.twitter.com/QfOmqDYvSF
Pokud se podaří dokázat, že se v těchto místech opravdu voda nachází, bude to znamenat obrovskou výhodu pro budoucí dlouhodobé mise na Měsíci. Pokud by odpadla nutnost dovážení vody ze Země, byly by mise mnohem méně nákladnější. Voda totiž nebude důležitá jen pro přežití astronautů, ale také pro pěstování rostlin, chlazení přístrojů a pro výrobu raketového paliva.
