Během plavby v roce 1997 objevil kapitán a oceánograf Charles Moore v severním Tichém oceánu vodní hladinu pokrytou odpadky. Takto bylo poprvé popsáno jedno z celkových pěti oceánských smetišť nazývané jako „Velká tichomořská odpadková skvrna“ (anglicky Great Pacific Garbage Patch či GPGP) nacházející se mezi Kalifornií a Havají. GPGP bývá také nepřesně označována jako „Ostrov odpadu“, který je tvořen především malými úlomky plastů a chemických kalů.
Problém však spočívá v představě, jak tato skvrna ve skutečnosti vypadá. Kombinace plovoucích plastů a kalů, které přejímají barvu oceánu, a subtropických oceánských vírů má za následek to, že neexistuje žádná fotografie, která by vyobrazovala její reálnou podobu. Studie z roku 2018 odhadla, že se nejméně 79 tisíc tun oceánského odpadu rozkládá na ploše těžko uvěřitelných 1,6 milionu kilometrů čtverečních. Pro představu, jde o plochu zhruba dvakrát větší než Texas nebo třikrát větší než Francie.
Reklamní kampaň z roku 2017 ke Světovému dni oceánů vyzvala Organizaci spojených národů k přejmenování GPGP na „The Trash Isles“ (doslovně Odpadkové ostrovy) a navrhla, aby byla uznána jako 196. země světa s vlastní vlajkou, cestovními pasy a měnou. Realita je však zcela odlišná. Proplouvající lodě si tohoto plovoucího smetiště mnohdy ani nevšimnou, protože jeho drtivá většina se nachází pod vodní hladinou. Studie potvrzují, že mikroplasty tvoří ohromujících 94 % z odhadovaných 1,8 milionu kusů plovoucího smetí. Vědci díky odebraným vzorkům z GPGP zjistili, že na každých 100 kusech plastů žije 484 bezobratlých živočichů, uvádí bbc.com.
Biologické nebezpečí představuje zejména problém možných mutací a invazí na místa jim nepřirozeného prostředí. Ekologická daň této „plastové invaze” se však bohužel odráží v celém ekosystému. Uvízlé želvy nebo třeba ptáci a ryby, kteří plasty považují za potravu, jsou pouze částí z celkového problému. „Plastosféra” je nově vzniklý pojem, který popisuje ekosystémy, které se vyvinuly k životu v člověkem vytvořeném umělém prostředí.
Here’s what 10,755 kg of trash pulled out of the ocean looks like on deck; in total, System 002 has cleaned up 169,565 kg from the Great Pacific Garbage Patch so far. There’s still a long way to go, but we expect to deploy System 002/B again later this week. pic.twitter.com/Y2WMsN9EVK
— The Ocean Cleanup (@TheOceanCleanup) November 9, 2022
Zatím největší projekt zabývající se snahou o vyčištění, za kterou stojí nezisková organizace The Ocean Cleanup, se ale setkává s vlnou pochybností ohledně proveditelnosti. Jeho zakladatel Boyan Slat to však vidí jinak a zůstává věrný svému závazku mořský život ochránit. Účinnost jakýchkoli technologických zásahů zůstává sporná. Mnozí experti se snaží o prosazení celosvětového omezení výroby plastů, které hraje klíčovou roli v celém problému. Na obzoru je mezinárodní smlouva o plastech, ke které se zavázalo 175 zemí světa, jakožto krok v boji proti dalšímu znečišťování.
