Mikroplasty, drobné plastové částice menší než 5 milimetrů vytvořené důsledkem lidské činnosti, se bohužel nacházejí všude kolem nás. Byly nalezeny například v antarktickém ledu, v mateřském mléce, v lidských plicích, v krvi, ale i v pitné vodě po celém světě.
Nová studie provedená na Kolumbijské a Rutgers univerzitě ve Spojených státech amerických odhalila znepokojivé množství mikroplastů v balené vodě. Bylo naměřeno až stokrát více mikroplastů, než se dříve předpokládalo, uvedlo bbc.com. Vědci analyzovali pět vzorků běžně dostupné balené vody a nalezli v nich 110–400 tisíc mikroplastových částic na litr, s nejčastějším průměrným nálezem 240 tisíc částic.
Světová zdravotnická organizace (WHO) provedla v letech 2019 až 2020 přezkum vědecké evidence a došla k závěru, že stále neexistuje dostatek dat, která by jednoznačně potvrdila riziko konzumace či inhalace mikroplastů pro lidské zdraví. Vyzvala však k dalšímu výzkumu a k redukci plastového znečištění, a tím i k minimalizaci možných rizik.
Mikroplasty v potravinách
Mikroplasty se nacházejí nejen ve vodě, ale i v zemědělské půdě, odkud se dostávají do potravin. Studie z Cardiffské univerzity ve Velké Británii zjistila, že evropská zemědělská půda je ročně kontaminována 86–710 biliony mikroplastových částic, které obsahují i tzv. „věčné chemikálie“ nebo-li PFAS. Některé rostliny absorbují mikroplasty více než jiné a největší koncentrace se zpravidla nachází v kořenech. Obvykle tedy kořenová zelenina obsahuje více mikroplastů, než ta listová. Konzumací se pak mikroplasty dostávají do lidského krevního oběhu.
With a study finding microplastics in the food chain and human blood, Lisa Baldini, an Environmental Scientists at #TeessideUni, told @Independent that more research is needed to understand the impact microplastics might be having on our health.https://t.co/Cm7l68r9lg
— Teesside University (@TeessideUni) January 30, 2023
Alternativy plastů
Společnost neustále hledá alternativy k jednorázovým plastům v podobě biologicky rozložitelných a kompostovatelných materiálů. Nicméně, některé z nich mohou situaci zhoršovat. Například takový rozklad „biologicky rozložitelných“ nákupních tašek může trvat několik let, a i poté se ne vždy rozloží úplně.
Sklo jako řešení?
Výměna plastových obalů za skleněné by potenciálně mohla pomoci, ale i to přináší ekologická úskalí. Skleněné láhve se sice běžně recyklují, ale jejich výroba má vyšší ekologickou stopu než plastové, kartonové či hliníkové obaly. Těžba křemene, ze kterého se sklo vyrábí, může vést k degradaci půdy a ztrátě biodiverzity.
Naděje do budoucna
Vědci pracují na nalezení řešení problematiky plastového znečištění. Jednou z možností je využití hub a bakterií, které dokáží plasty rozložit. Existují i druhy hmyzu, jehož larvy rozkládají polystyren. Další oblastí výzkumu je vývoj nových technik filtrace, například s využitím magnetů pro odstranění mikroplastů z prostředí.
Situace s mikroplasty je vážná a vyžaduje komplexní řešení. Snížení produkce plastů, hledání ekologických alternativ a důkladný výzkum dopadů mikroplastů na životní prostředí a lidské zdraví jsou klíčové kroky k nápravě.
