Vědci provedli dosud nejdůkladnější sčítání celosvětové populace mravenců. Došli k závěru, že na planetě žije ohromujících 20 kvadrilionů mravenců. To znamená, že na každého člověka jich připadá zhruba 2,5 milionu. Tato čísla sice znějí neuvěřitelně, výsledky by ale neměly být žádným překvapením. Pokud vezmeme v úvahu, že se tento zaneprázdněný a společenský hmyz vyskytuje snad úplně všude. Navíc se mravencům daří už od dob dinosaurů. Nejstarší objevené fosilie mravenců pochází z jantaru z Francie a jsou staré 100 milionů let.
#DYK, our world is home to an estimated 20 quadrillion ants? That's approx 2.5 million 🐜's for every human!
— WWF UK (@wwf_uk) September 21, 2022
With over 12,000 known ant species, they play a key role in terrestrial ecosystems - from nutrient cycling to seed dispersal!
Learn more 👇https://t.co/BFtBP87wAL
„Mravenci určitě hrají ústřední roli v téměř každém suchozemském ekosystému. Jsou velmi důležití pro koloběh živin, procesy rozkladu, šíření rostlinných semen a narušení půdy. Mravenci jsou také extrémně rozmanitou skupinou hmyzu, přičemž různé druhy plní širokou škálu funkcí. Ale především je to jejich velké rozšíření, které z nich dělá klíčové ekologické hráče,“ uvedl spoluautor studie a entomolog Patrick Schultheiss.
Existuje více než 12 tisíc známých druhů mravenců. Většina z nich má černou, hnědou nebo červenou barvu. Mohou dosahovat velikosti pouhého jednoho milimetru až tří centimetrů. Jejich nejbližšími příbuznými jsou včely a vosy. Nalezneme je kdekoliv na naší planetě kromě Antarktidy, Grónska, Islandu a některých dalších ostrovů.
„Byl jsem ohromen, že biomasa mravenců je vyšší než biomasa volně žijících savců a ptáků dohromady a odpovídá 20 % lidské biomasy,“ uvedla pro theguardian.com spoluautorka studie a ekoložka Sabine Nooten. Studie byla zveřejněna v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
