NASA od listopadu minulého roku prakticky ztratila kontakt se sondou Voyager 1. Ačkoliv stále zasílala data na Zemi, jednalo o stejný binární kód. Tým tak neměl žádné nové informace o stavu sondy, ani vědecká data. V půlce dubna bylo zjištěno, že jeden z čipů, který je zodpovědný za ukládání paměti na letovém datovém systému (FDS), nefunguje. To způsobilo, že zasílaná data byla nepoužitelná. Tým tak začal hledat řešení, jak čip opravit, nebo jej obejít.
Bohužel čip se nepodařilo opravit, a tak chtěl tým začít ukládat kód na jiné místo v paměti FDS. To se ukázalo jako nemožné, jelikož žádné místo nebylo dostatečné velké. Nakonec se inženýrům podařilo postižený kód rozdělit na jednotlivé sekce a uložit na různá místa v FDS. „Aby tento plán fungoval, potřebovali také upravit tyto části kódu, aby například zajistili, že všechny stále fungují jako celek. Všechny odkazy na umístění tohoto kódu v jiných částech paměti FDS bylo také potřeba aktualizovat,“ uvedla NASA ve zprávě.
Jako první byl na nové místo v paměti poslán kód, který je zodpovědný za zabalení technických dat o kosmické lodi. Tým zaslal příkaz Voyageru 18. dubna a čekal na odpověď. V tomto případě se na odpověď čeká téměř dva dny, jelikož je potřeba počítat s tím, že signál ke kosmické lodi doletí za 22,5 hodiny a stejnou dobu trvá, než doletí odpověď na Zemi. 20. dubna ale inženýři dostali zpět zprávu a tím bylo potvrzeno, že úprava funguje. Po pěti měsících tak dostali informace o stavu Voaygeru.
Sounding a little more like yourself, #Voyager1.
— NASA JPL (@NASAJPL) April 22, 2024
For the first time since November, Voyager 1 is returning useable data about the health and status of its onboard engineering systems. Next step: Enable the spacecraft to begin returning science data again: https://t.co/eZyqo7uERu pic.twitter.com/6YZM33Mp48
Následující týdny se bude pokračovat v přemisťování jednotlivých sekcí kódu a očekává se, že by se měla začít vracet i vědecká data. Ačkoliv je většina přístrojů na sondě již vypnutá, aby se zachovalo spojení, stále sbírá data z mezihvězdného prostotu. Ty jsou nenahraditelná, jelikož než by se další sonda dostala tak daleko od Země, trvalo by jí to přes 30 let – stejně jako dvojici Voyagerů.
