Když se mluví o životě na Mezinárodní vesmírné stanici, panuje představa, že zde kosmonauté pobývají v pečlivě kontrolovaném a řízeném prostředí, které je téměř sterilní. Poslední studie zveřejněná na acs.org však ukazuje, že pobyt ve vesmíru skýtá další a dosud až neprozkoumané riziko. Zatímco systém recirkulace vzduchu hlídá hladiny oxidu uhličitého a kyslíku, pozornosti až dosud unikaly pevné částice, tedy lidově řečeno prach, který se vznáší v tamním vzduchu.
Společná studie vědců z Birminghamské univerzity ve Velké Británii a Glennova výzkumného střediska NASA analyzovala prachové filtry, které se starají o zachycení těch nejhrubších nečistot. Mezi nimi byly zachyceny i následující látky:
- polybromované difenylethery (PBDE)
- hexabromcyklododekan (HBCDD)
- bromované zpomalovače hoření (BFR)
- polychlorované bifenyly (PCB)
- perfluoroalkylové látky (PFAS)
- polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH)
- estery organofosfátů (OPE)
I když u žádné z látek nebyla naměřena koncentrace vysoká tak, že by představovala bezprostřední riziko pro zdraví, studie se zamýšlí nad tím, jaké účinky mohou mít látky v dlouhodobém horizontu. U řady z nich byly prokázány negativní účinky na lidské zdraví a mnohé jsou z tohoto důvodu zakázány v řadě zemí světa, nebo se o tomto zákazu uvažuje.
Podle vědců se látky do atmosféry stanice uvolňují jak ze samotné lodi, tak z dovezených předmětů. Řada z nich je plastových, jako například elektronika. Větší míra kosmického záření na ISS může stát za rychlejší degradací materiálů a uvolňování mikroplastů.
