I když se objevily informace že testy Neuralinku, který komunikuje přímo s mozkem, neprobíhaly v případě pokusných zvířat vždy bez problémů, firma ohlásila, že spouští další fázi výzkumu – testy na lidech. V květnu společnost oznámila, že obdržela od FDA povolení k první klinické studii na člověku, ačkoli již byla pod federální kontrolou kvůli provádění testů na zvířatech.
Společnost uvedla, že do studie mohou být zařazeni lidé s ochrnutím v důsledku poranění krční míchy nebo amyotrofické laterální sklerózy, ale nesdělila, kolik účastníků bude do studie, která potrvá přibližně šest let, zařazeno. Studie bude využívat robota k chirurgickému umístění implantátu rozhraní mozek-počítač (BCI) do oblasti mozku, která ovládá záměr pohybovat se. Prvotním cílem je umožnit lidem ovládat počítačový kurzor nebo klávesnici pouze pomocí myšlenek. Musk má s Neuralinkem velké ambice a tvrdí, že by umožnil rychlé chirurgické zavedení čipových zařízení k léčbě onemocnění, jako je obezita, autismus, deprese a schizofrenie.
We currently have over 20 of our latest generation implants that have passed the 5-year mark of accelerated aging on benchtop (and still going!) 5⃣🚀 #techtuesday pic.twitter.com/cA16Hje8dd
— Neuralink (@neuralink) June 7, 2023
Společnost, která dříve doufala, že získá povolení k implantaci svého zařízení 10 pacientům, jednala podle současných i bývalých zaměstnanců s americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) o nižším počtu pacientů poté, co úřad vyjádřil obavy ohledně bezpečnosti. Není známo, kolik pacientů FDA nakonec schválil.
Experti ovšem krotí naděje na to, že Neuralink brzy začne pomáhat v masovém měřítku, nebo že překročí hranice medicínského prostředku a usnadní ovládání elektroniky i zdravým lidem. I kdyby se ukázalo, že zařízení je bezpečné pro použití u lidí, podle odborníků by trvalo více než deset let, než by startup získal povolení pro jeho komerční využití.
