V tomto týdnu se stalo několik důležitých událostí, které stojí za zmínku. Ačkoliv se jedná o smutné události, pojďme si připomenout, co se stalo. Concorde – nadzvukový britsko-francouzský dopravní letoun, který létal s pasažéry od 21. ledna 1976 do 26. listopadu 2003. Jeho rychlost dosahovala až 2 158 km/h s kapacitou 100 cestujících. Concorde by zůstal bez jakékoliv letecké katastrofy, pokud by nedošlo 25. července 2000 k neštěstí.
Při startu na letišti Charlese de Gaulla v Paříži došlo k pádu letadla jen chvíli po vzletu. Na dráze se nacházel malý kus kovu, který tam zůstal po předchozím letu. Bohužel tento kus kovu nebyl z dráhy před dalším letem odklizen a Concorde kolem trefil přesně tento malý plát kovu. To způsobilo prasknutí pneumatiky. Letecké pneumatiky jsou složeny z několika vrstev, aby byly schopné udržet letadlo, a prasknutí způsobí menší explozi. Části pneumatik zasáhly křídlo a poškodily nádrž.
Ve chvíli, kdy byla nádrž poškozena a začalo vytékat palivo, mělo již letadlo vysokou rychlost a během několika sekund se celé levé křídlo vzňalo. Pilot v tu chvíli již přejel bod, kdy letadlo může ještě zastavit, a tak mu nezbývalo nic jiného, než vzlétnout a pokusit se co nejrychleji nouzově přistát. Vzlétnout se pilotovi podařilo, avšak požár se rychle šířil a letadlo se stalo neovladatelným. Krátce po vzletu se zřítilo na hotel v menším městečku Gonesse u Paříže. Při nehodě zemřelo všech 109 cestujících v letadle a 4 osoby v hotelu.
Letecká společnost po této tragédii pozastavila provoz všech Concordů a další lety byly povoleny až po několika konstrukčních změnách. Tato nehoda způsobila zesílení pohonných nádrží i vyvinutí stabilnějších pneumatik, které jsou odolnější vůči prasknutí. Linka byla obnovena až 7. listopadu 2001, kdy do počtu letů zasáhla i událost z 11. září a společnosti Air France i British Airways oznámily konec Concorde v roce 2003. Poslední let se uskutečnil 26. listopadu 2003. K ukončení linky také vedla vysoká spotřeba paliva, což se negativně odráželo na cenách letenek.
Nahlédneme i trochu dále do historie, a to přesně k 28. červnu roku 1914. Tento den se František Ferdinand d‘Este, následník rakousko–uherského trůnu, vydal na cestu do Sarajeva, kde však na něj byl spáchán atentát a zemřel i s jeho ženou Žofií Chotkovou. Ještě před válkou bylo Srbsku nabídnuto ultimátum, které odmítlo. Přesně o měsíc později, 28. července 1914, vyhlásilo Rakousko–Uhersko válku Srbsku. V té době se předpokládalo, že válka bude trvat maximálně několik měsíců.
Vyhlášení války však přineslo řetězovou reakci. Evropa byla v tu dobu rozdělena na dvě části. Jednu tvořil takzvaný Trojspolek (Německo, Rakousko–Uhersko a Itálie), druhou tvořila Trojdohoda (Francie, Rusko a Velká Británie). Na začátku srpna Rakousko–Uhersko napadlo Srbsko a i ostatní státy si začaly navzájem vyhlašovat války, až postupně začala válčit celá Evropa. Německo hned na začátku porušilo neutralitu Belgie, jelikož se chtělo přes Belgii dostat do Francie. Za porušení neutrality Anglie vyhlásila válku Německu. Válka se postupně rozšířila do kolonií, a tím tak do celého světa.
Německo svůj boj rozšiřovalo pomocí útoků ponorek až do zámoří, až nakonec Spojené státy vstoupily do války také, což přineslo obrat a později i její ukončení. 11. listopadu 1918 v 11 hodin se v železničním vagónu podepsala dohoda o příměří – tím Velká válka, která se později přejmenovala na první světovou, byla ukončena.
První světová válka přinesla několik nových zbraní. V roce 1915 byl použit Němci poprvé bojový plyn Yperit a Britové poprvé použili ve válce tank. Ve válce zemřelo téměř 10 milionů lidí a dalších 15 milionů bylo zraněno. Po válce zaniklo Rakousko–Uhersko, Osmanská říše, carské Rusko a Německé císařství. Na těchto místech vzniklo sedm nových států, včetně Československa.
