Vítám vás u dalšího dílu Stalo se. Dnes se zaměříme na jednu událost, a to vznik Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která dodnes krouží na oběžné dráze a umožňuje zkoumat vesmír a provádět experimenty v mikrogravitaci. Navazovala na první vesmírnou stanici Mir, kterou vypustil Sovětský svaz, ale i NASA se na provozu podílela. Stejně tak dnes funguje i ISS, která má americkou i ruskou stranu, přičemž každá část je pro provoz nepostradatelná.
Historie vesmírné stanice se začala psát už v roce 1984, kdy její výstavba byla schválena prezidentem Ronaldem Reaganem. Stanice byla podle NASA navrhovaná v letech 1984 až 1993 a jednotlivé části se vyráběly v USA, Kanadě, Japonsku i Evropě. Rusko bylo přizváno k výstavbě až v roce 1993.
Výstavba stanice byla rozdělena do dvou částí, přičemž v první fázi začaly létat raketoplány NASA s astronauty a kosmonauty ke stanici Mir, kteří následně upravovali dva nové ruské moduly Spektr a Priroda, jež se staly součástí stanice Mir. První fáze probíhala od roku 1995 až do roku 1998. Druhá fáze byla odstartována 20. listopadu 1998, kdy byl vypuštěn na oběžnou dráhu první modul Mezinárodní vesmírné stanice z kosmodromu Bajkonur. Postupně se k němu přidávaly další, včetně solárního panelu a přechodového tunelu.
31. října 2000 odstartovala na palubě Sojuz tříčlenná posádka složená z Williama Sheparda, Jurije Gidzenka a Sergeje Krikaleva. K ISS dorazila o dva dny později. Tito astronauti se podle NASA stali prvními, kteří obsadili Mezinárodní vesmírnou stanici a od této chvíle se stala nepřetržitě obyvatelnou.
Vesmírná stanice je doposud největším lidským objektem, který kdy obíhal Zemi. Její tlakový objem je podle popisu 900 m³ a její hmotnost přesahuje 400 000 kg. Váha se však mění, a to v závislosti na počtu lidí, připojených kapslí i zásob. Kolem Země obíhá ve výšce 370 až 460 km a aby v této výšce zůstala, musí se pravidelně spínat raketové motory, které výšku udržují. Než byla ISS dostavěna, vyžádala si 36 montážních letů raketoplánu a 6 startů ruských raket Proton a Sojuz.
Mezinárodní stanice slouží především pro vědu a provádění experimentů v mikrogravitaci. Astronauti zde zkoušejí vypěstovat rostliny, vytisknout orgány na 3D tiskárně, či testují, jak se chová oheň v mikrogravitaci. Kromě toho zde zjišťují, jaký dopad má mikrogravitace na lidský organismus. Všechny tyto testy jsou důležité pro další létání do hlubokého vesmíru, ale některé přinášejí pokrok i pro zdravotnictví tady na Zemi.
Od svého vzniku vystoupilo z ISS do vesmíru celkem 269 astronautů a kosmonautů. Kadence výstupů se každý rok liší podle toho, jaké opravy je potřeba udělat, či jaké přístroje je potřeba namontovat. Nejvíce výstupů bylo provedeno v roce 2007, kdy jich bylo celkem 23 (20 amerických astronautů a 3 ruští kosmonauti). Letos jich bylo provedeno podle rozpisu 12, a to 6 z americké strany stanice a 6 z ruské strany.
Posádka stanice má předem rozvržený program, který je velmi náročný, a kromě práce zahrnuje i přípravu jídla či cvičení. K dispozici mají obyvatelé šest ložnic, dvě koupelny, posilovnu a okno, které umožňuje 360stupňový výhled. Během jednoho dne obletí zeměkouli celkem 16krát. Na ISS se zatím podívalo přes 260 astronautů a kosmonautů z více jak 20 zemí světa.
