V minulém díle jsme se věnovali startu mise Apollo 11 a v dnešním díle si řekneme něco o přistání na Měsíci. Kromě této události se také tento týden v minulosti v Praze spustila první elektrická tramvajová dráha. Vrátíme se ale k misi Apollo 11. Velitel Neil Armstrong, pilot lunárního modulu Edwin „Buzz“ Aldrin a pilot velitelského modulu Miachel Collins odstartovali na nosné raketě Saturn V v kosmické lodi Apollo 11 dne 16. července 1969.
Let k Měsíci trval tři dny a po celou dobu cesty posádka sdílela svoje pocity z letu, které byly vysílány v několika televizních reportážích. Navedení na dráhu k Měsíci proběhlo naprosto přesně a astronauti provedli místo původně plánovaných čtyř úprav dráhy pouze jednu. Od velitelského modulu nazývaného Columbia se dne 20. července 1969 odpojil lunární modul Eagle, ve kterém seděl Armstrong a Aldrin. Collins zůstal ve velitelském modulu.
Přistání na Měsíci neproběhlo úplně hladce. Motory, které astronauti postupně spouštěli a vypínali, fungovaly déle než měly, lunární modul tak minul orientační bod o 4 sekundy a naváděl modul na přistání do místa plného kamenů. V tu chvíli převzal Armstrong řízení modulu a navedl jej na bezpečnější místo. Zároveň však musel také myslet na to, aby zbylo palivo i na zpáteční cestu, jelikož jej bylo málo. Přistání proběhlo v 22:17:43 SELČ a v nádržích sestupného stupně zůstalo palivo na méně jak 30 sekund letu. Přistání potvrdil Armstrong známou větou: „Houstone, zde základna Tranquility. Orel přistál!“
Po přistání vystoupil jako první na povrch Měsíce Neil Armstrong a pronesl památnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo“. Asi po 20 minutách ho následoval Aldrin. Oba astronauti strávili na měsíčním povrchu dvě a půl hodiny, kde nasbírali vzorky hornin a fotografovali okolí. Na povrch Měsíce také položili pamětní desku, kde je v překladu napsáno: „Zde muži z planety Země poprvé vkročili na Měsíc, červenec L. P. 1969. Přišli jsme v míru jménem celého lidstva“. Na plaketě jsou podpisy astronautů Apolla 11 a prezidenta Richarda N. Nixona. Armstrong poté připevnil kameru na stativ, aby mohli všichni sledovat jejich aktivity. Za dobu pobytu posbírali celkem 21,55 kg měsíčního materiálu.
Armstrong a Aldrin strávili na Měsíci (i s pobytem v lunárním modulu) celkem 21 hodin a 36 minut. Start lunárního modulu proběhl bez potíží a později se připojil zpět k velitelskému modulu Columbia, kde čekal Michael Collins. Astronauti přistáli do Tichého oceánu 24. července. Modul do vody přistál dnem vzhůru, ale po nafouknutí balónů se otočil. Po příjezdu do Houstonu museli všichni tři astronauti podstoupit karanténu, která trvala 21 dní. Jednalo se o preventivní opatření kvůli vystavení se měsíčnímu materiálu. Po ukončení karantény byl včetně mnoha tiskových konferencí v New Yorku uspořádán i průvod.
A z Měsíce se podíváme zpět na Zem, přesněji do Prahy. Elektrická dráha na Letné byla první pražskou elektrickou tramvajovou dráhou v Praze a zároveň i první v Česku. Dráhu zřídil, provozoval a vlastnil František Křižík, a to od 18. července 1891 až do roku 1900. V roce 1902 byla dráha zrušena a později zcela odstraněna. Do této doby jezdila po Praze pouze koněspřežná tramvaj.
Trať byla vedena od Letenského zámečku až po Bubeneč a měřila 766 metrů. Maximální rychlost, kterou mohla tramvaj jet, byla 10 km/h – jízda tak trvala čtyři a půl minuty. Později byla trať prodloužena a měřila celkem 1,4 kilometru. První vůz jednoduché konstrukce vyrobila norimberská firma Schuckert a elektromotor, který dodal sám Křižík, měl osm koňských sil. Jako technické zázemí a zároveň vozovna sloužila malá budova umístěná na konci trati u Letenského zámečku.
