Mise BepiColombo vstupuje do své nejdůležitější fáze – dvě vědecké sondy, které společně cestují k Merkuru od roku 2018, se dnes oddělí od přeletového modulu a začnou se připravovat na vstup na oběžnou dráhu planety. Evropská kosmická agentura ESA (viz esa.int) a japonská agentura JAXA tím zahájí závěrečnou část jedné z nejkomplexnějších planetárních misí současnosti. Připomeňme, že BepiColombo odstartovala v říjnu 2018 a její cesta k Merkuru je výrazně složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Sonda totiž nemůže k planetě jednoduše zamířit přímou trajektorií – kvůli blízkosti Slunce a jeho silnému gravitačnímu působení musí během cesty postupně upravovat svou rychlost a využívat gravitační manévry.
Klíčový okamžik nastane dnes přibližně v 14:00 SELČ, kdy se od přeletového modulu oddělí dvě vědecké sondy – evropská Mercury Planetary Orbiter (MPO) a japonská Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO), známá také jako Mio. Přímý přenos od ESA má začít už o 13:45 SELČ.
Samotným oddělením ale mise ještě nekončí. Naopak. Sondy totiž budou muset absolvovat další důležité kroky, než se dostanou na své finální oběžné dráhy. Ačkoli oddělení proběhne už nyní, gravitační zachycení Merkurem je ovšem naplánováno až na 21. listopadu 2026. Do té doby budou obě sondy pokračovat v letu společně.
Japonská sonda Mio má být uvolněna na vlastní oběžnou dráhu kolem Merkuru 9. nebo 10. prosince a její dráha bude značně protáhlá. Nejblíže se má dostat přibližně 590 kilometrů nad povrch Merkuru, zatímco v nejvzdálenějším bodě bude od planety vzdálena přibližně 11 640 kilometrů. Evropská MPO pak bude ještě pokračovat v úpravách své vlastní dráhy a do finální oběžné dráhy by se měla dostat až 10. března 2027. Bude se přitom pohybovat přibližně 480 až 1 500 kilometrů nad Merkurem.
Ostrá fáze vědecká mise BepiColombo má následně začít 6. dubna 2027 a plánována je minimálně na jeden rok. Evropská sonda MPO se zaměří především na samotný Merkur – jejím úkolem bude mimo jiné podrobně mapovat jeho povrch a zkoumat jeho minerální a chemické složení. Vědci chtějí také zjistit více o nitru planety a například objasnit, zda je její vnitřek stále částečně roztavený.
Japonská sonda Mio se naopak zaměří především na magnetické pole Merkuru a jeho magnetosféru. Společná pozorování obou sond by měla vědcům umožnit lépe pochopit nejen současný stav planety, ale také její vznik a vývoj.
Jak připomíná Mike Wall ze space.com (viz space.com), Merkur přitom patří mezi nejméně prozkoumané planety vnitřní části Sluneční soustavy. Jeho blízkost ke Slunci totiž představuje pro kosmické sondy mimořádně náročné prostředí – přístroje musí odolávat vysokým teplotám a zároveň se vypořádat s intenzivním slunečním zářením.
